Nad Tatrou sa neblýska
Před osmi lety se na Štrbské pleso sjela opravdu pestrá česko-slovenská partička. Oficiálně šlo o turnaj v pólu na zamrzlém jezeře pod tatranskými velikány, pozvaná VIP společnost ale prokázala, že zlopověstná fialová saka a bílé ponožky z raných devadesátek mají následovníky v neméně nevkusném stylu. U dam i pánů tu zimu kralovaly kožichy – čím delší a huňatější, tím lépe. V šubě se tu procházel třeba i Marek Dalík, tehdy ještě vlivný lobbista, který ledacos dokázal zařídit.
Společnost, jež se na Štrbu sjede zítra, bude o dost decentnější. Prezident Miloš Zeman si, jak známo, na nějakou okázalost nepotrpí. Pětihvězdičkový grandhotel Kempinskimu ale bude vyhovovat zmnoha důvodů.
Můžeme začít těmi zdravotními – o všechno je tu postaráno, Zemana nečekají žádné přesuny a únavné chození. Navíc se Pražský hrad může pochlubit tím, že konečně český prezident vyrazí jinam než do Bratislavy. Má to i svou symbolickou rovinu – v Tatrách se objevili všichni Zemanovi předchůdci, od T. G. Masaryka, který tu jezdil na koni, až po Václava Klause, jenž dával přednost lyžím. A stačí si jen trochu zaspekulovat a máme tu další souvislost – grandhotel Kempinski dnes patří do impéria finančního magnáta Pavola Krúpy. Ano, toho Krúpy, kterému bývalý uhlobaron Zdeněk Bakala leží v žaludku úplně stejně jako Zemanovi.
Najdou se ale podstatnější důvody, proč Zemanovi pobyt v luxusním hotelu dopřát. Je to jedno z mála míst, kde ho nečeká žádná potupa v zahraniční politice. Na evropskou integraci nebo na uprchlíky má sice se svým slovenským protějškem Andrejem Kiskou diametrálně odlišné názory. Ale není to nic tak závažného, aby ho Kiska nepozdravil stejně jako loni v prosinci v Bratislavě: „Vítej, Miloši.“
Je to jedno z mála míst, kde Zemana nečeká potupa v zahraniční politice. S Kiskou má sice diametrálně odlišné názory, ale není to nic tak závažného, aby ho slovenský protějšek nepozdravil stejně jako loni v Bratislavě: „Vítej, Miloši.“
Zatímco nad Tatrami se opravdu neblýská, jinde je situace mnohem horší. Dřív se Zeman chlubil svou náklonností k Donaldu Trumpovi, kterého vydával málem za svého kamaráda. Jenže Bílý dům k Česku jen mlčí. Přítel Vladimir musí v Kremlu skřípat zuby – Česko se přidalo k vyhošťování ruských diplomatů a ještě vydalo Američanům hackera Jevgenije Nikulina. Zeman nepomohl. A co „mladý přítel“, soudruh Si? Toho by se zase Zeman musel zeptat, kam se ztratily ty slibované miliardové čínské investice v Česku a kdeže dlí pan Jie, poradce Hradu, který je t. č. nezvěstný.
Trápení s přáteli v cizině má ale i své pozitivní stránky. Hned několikrát jsme v LN Zemana kritizovali za to, že má k sousedům přezíravý vztah. Během svého prvního funkčního období byl jen jednou v Rakousku a jednou v Berlíně. Vzhledem k historickým i ekonomickým vazbám je to zoufale málo. Teď, když cesty za exotickými kamarády z Ruska a Číny jaksi nedávají smysl, si možná Zeman uvědomí, že u sousedů ho čeká zasloužený klid. Právě jako pod Tatrou.