Čínská odveta: clo na vepřové i víno z USA

Čína od včerejška zavedla cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států. Už dříve avizovaným krokem reagoval Peking na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters.

Čínská cla se týkají mimo jiné amerického mraženého vepřového masa, vína, některého ovoce a ořechů. Bílý dům v reakci obvinil Peking z nekalých obchodních praktik deformujících trhy.

Čína už na konci března Spojené státy vyzvala, aby se „stáhly z okraje propasti“a vyhnuly se hrozící obchodní válce. Již tehdy avizovala, že v odpovědi na uvalení cla na ocel a hliník by mohla zavést cla na různé produkty z USA, jejichž dovoz do Číny dosahuje kolem tří miliard dolarů (zhruba 62 miliard korun) ročně.

Na některé ovoce a ořechy, například jablka a mandle, Peking s platností od včerejška uvalil clo 15 procent, na osm produktů včetně vepřového masa či hliníkového šrotu dokonce 25 procent.

Rozlučte se s přeludem

„(Tato cla) signalizují ten nejméně vítaný vývoj, ve kterém se země stávají protekcionistickými,“uvedl analytik Taimur Baig ze společnosti DBS Group. Upozornil nicméně, že z obchodního hlediska nová cla nejsou „příliš významná“ve srovnání s celkovým dovozem amerického zboží do Číny, jehož roční hodnota se podle něj pohybuje kolem 150miliard dolarů.

„Pozastavení celních ústupků ze strany Číny je legitimní akcí přijatou na základě pravidel Světové obchodní organizace (WTO) za účelem ochrany čínských zájmů,“uvedlo čínské ministerstvo financí. Členy WTO jsou Spojené státy i Čína.

„Američtí politici by si měli co nejdříve uvědomit, že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku,“napsal v úvodníku oficiální čínský list Global Times. Pokud si ve Washingtonu mysleli, že Peking na uvalení amerických cel nebude reagovat, anebo jen symbolicky, měli by se „s tímto přeludem rozloučit“.

Podle odhadů bude okamžitý dopad čínských opatření na americké hospodářství omezený. Investoři se nicméně obávají, že přidají-li se k Pekingu další země, poškodí to oživení globální ekonomiky.

Tyto obavy měly včera negativní dopad na akciové trhy. Dow Jonesův index, který zahr- nuje akcie třiceti předních amerických podniků, odpoledne středoevropského času ztrácel téměř dvě procenta.

Prezident Trump na konci března podepsal dekret, jenž by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě kolem 50 až 60 miliard dolarů ročně. Opatření je reakcí na údajné čínské krádeže amerického duševního vlastnictví. Peking toto obvinění odmítá.

Trumpova administrativa by tento týden měla zveřejnit seznam zboží, kterého by se nová cla měla týkat. V platnost by však tato cla podle vládních představitelů mohla vstoupit až za více než dva měsíce.

Cla na dovoz oceli a hliníku prezident Trump podepsal 8. března. Výjimku dostaly Argentina, Austrálie, Brazílie, Kanada, Mexiko a Jižní Korea a na poslední chvíli dočasně také země Evropské unie.

Spojené státy z Číny dovážejí jen malé množství oceli a hliníku, upozornila agentura AP. Reakce na zavedení amerických cel je tak podle ekonomů spíše snahou Pekingu, aby nevypadal ve sporu jako slabší partner.

Uvalení cel na zemědělské produkty se podle AP dotkne především Američanů ve venkovských oblastech, které v prezidentských volbách v roce 2016 podpořily současného prezidenta Trumpa. V roce 2017 američtí zemědělci prodali do Číny zboží za zhruba 20 miliard dolarů (412miliard korun). Pro americké prodejce vepřového masa je Čína třetím největším trhem. čtk

Američtí politici by si měli co nejdříve uvědomit, že se Čína nikdy nepoddá, pokud USA zahájí obchodní válku