Je čas hojnosti. Platy rostou, lidé méně spoří

PRAHA I letmý pohled na čerstvá statistická čísla ukazuje, že české domácnosti zažívají časy hojnosti. Mzdy rostou a o práci není nouze. Důsledkem toho začali lidé více utrácet a méně šetřit.

Peněženku otevřel i stát, což pocítili na svých platech především státní zaměstnanci. Lidé dokonce loni utráceli rychleji, než jim rostly příjmy. „Míra úspor domácností tak klesla na nejnižší úroveň od roku 2004. V situaci, kdy rostou příjmy a je nízká inflace, tak dříve nebo později oslabí přirozená ostražitost,“vysvětluje ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Domácnosti i stát si užívají velké euforie. Rozjíždějí velkou párty. Opatrní až skeptičtí zůstávají podnikatelé, kteří se bojí nadměrného růstu mezd a obchodní války,“říká Helena Horská, ekonomka Raiffeisenbank.

Z uvedeného je patrné, že se české ekonomice enormně vede. Podle statistiků rostla tuzemská ekonomika koncem roku 2017 tempem 5,5 procenta. Původně přitom statistici počítali s růstem ve výši 5,2 procenta. Meziročně pak česká ekonomika vzrostla o 4,6 procenta. S výjimkou roku 2015, kdy se tuzemské hospodářství vezlo na vlně dočerpávání evropských dotací, jde o nejrychlejší růst za posledních deset let.

Důvod, proč statistici zlepšili svůj odhad, je skutečnost, že přišla nová data z vládních institucí. Stát rozevřel peněženku a utrácí. Nejvíce je to vidět i na srovnání růstu mezd, tedy kolik dostávají lidé zaměstnaní v soukromé sféře, a růstu platů státních zaměstnanců. Zatímco průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla loni o 6,8 procenta na 30 930 korun, průměrný plat se zvýšil o 8,4 procenta na 31 968 korun.

„Platy rostou rychleji než mzdy v soukromém sektoru. Stát přiživuje mzdovou inflaci. Ospravedlnitelné by bylo zvyšovat platy, ale za cenu snižování počtu zaměstnanců veřejné správy. Opak je pravdou. Stát přilévá olej do ohně na přehřátém trhu práce v Česku a obzvlášť v regionech přebírá zaměstnance soukromému sektoru, ten ale umí pracovní sílu využít více efektivně,“říká ekonomka Horská.

S tím souhlasí i jiní. „V zásadě nevadí, že se úředníkům zvyšují platy, ale je trochu zarážející, jak rostou jejich počty,“přizvukuje ekonom Viktor Zeisel z Komerční banky.

Líbivé státní přísliby

„Nahodile se rovněž zvyšují důchody, tedy mimo nějaké dlouhodobé pravidlo. Zavádí se otcovská a dlouhodobé ošetřovné. V zásadě to nemusejí být špatné kroky, ale chybí tady jakákoliv koncepce a strukturální pohled, co bude, až se tolik dařit nebude. Vláda by se měla také zaměřit na podmínky pro dlouhodobý růst a investovat,“vyjmenovává další problematické státní výdaje Zeisel.

Jinými slovy, zatímco běžné každodenní výdaje rostou, vládní investice dlouhodobě stagnují.

„Poslední dobou se stát zaměřuje jen na líbivé sliby. Neříká celou pravdu o důchodech, o problémech na trhu práce či exekucích. Vláda znovu přesouvá peníze z investic do spotřeby,“komentuje Horská.

Samozřejmě že více utrácejí i domácnosti, což bylo vidět i na nižší míře úspor. Ta podle dat statistického úřadu loni poklesla na 10,5 procenta. „Příjmy domácností se loni zvýšily o 3,9 procenta a jejich výdaje rostly ještě rychleji, což může souviset i s pozitiv- ním očekáváním. V důsledku toho byla loni míra úspor na jedné z nejnižších hodnot v dosavadní historii měření,“potvrzuje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

Důvodem, proč lidé více utrácejí, může být i skutečnost, že v některých městech, jako například v Praze, se vidina vlastního bydlení kvůli rychle rostoucím cenám vzdaluje. „Dostupnost bydlení začala hodně klesat a domácnosti tak raději spotřebovávají, než by investovaly. Možná navíc spotřeba navazuje na ten boom prodejů bytů. Teď je noví majitelé zařizují a u toho také dost nakupují,“zamýšlí se Zeisel.

„Zatím není důvod k obavám“

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jan Bureše není ale zatím žádný důvod k obavám, zvlášť pokud si finanční sektor drží konzervativní přístup při poskytování úvěrů.

Rovněž platí, že ve srovnání s jinými zeměmi si stále držíme poměrně vysokou míru úspor. „Upřímně nevím, kdy už by byla u nás nebezpečná. Spíš takový odhad je kolem osmi procent, ale v některých zemích nedosahuje ani tolik,“říká Zeisel.

Jenže další výraznější pokles míry úspor by ale mohl začít zadělávat na problémy do budoucna, zvlášť kdyby současně rostly investice domácností a zrychlovalo se jejich zadlužování. „Mohlo by docházet k tomu, že domácnosti budou nakupovat na vrcholu hospodářského cyklu předražená aktiva, především nemovitosti. To by je časem v případě vyšších úroků a nižších cen nemovitostí mohlo bolet,“varuje Bureš.

Otázkou je, jak to bude s růstem ekonomiky letos. Podle odhadů ekonomů nicméně letošních výsledků už nedosáhne.

„I po dnešních číslech držíme náš letošní výhled HDP na 3,7 procenta, jsme tedy mírně nad oficiálními odhady. Šance, že by růst přesáhl 4,5 procenta, je malá. Brzdou je mimo jiné vyčerpaný pracovní trh,“říká ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Stát přiživuje mzdovou inflaci. Ospravedlnitelné by bylo zvyšovat platy, ale za cenu snižování počtu zaměstnanců veřejné správy. Opak je pravdou.