Záhada kráteru. Kryt tam není
PRAHA Třímetrovou jámu v zemi na pražském Černém Mostě včera prohledali bánští záchranáři. I tak zůstává záhadou. V pondělí, kdy se na pozemku základní školy propadla zem, se spekulovalo o tom, že jde o protiatomový kryt. Pod zemí jsou však jen dvě holé betonové místnosti. „Je patrné, že to je ohraničená technická stavba, v podstatě dvě místnosti. Do jedné vede vpusť, ale dál už nemají žádnou chodbu, nikam nevedou,“řekl LN starosta Prahy 14 Radek Vondra. Nikde okolo navíc ani nevedou inženýrské sítě.
K čemu měly místnosti sloužit, zatím není jasné. Nejsou ani zanesené v plánech. Městská část už včera obeslala správce sítí s dotazem, zda jde o stavbu, která alespoň typově odpovídá jiným objektům, které spravují. „Musíme to zjistit, je to klíčová informace, protože jde o zahradu školy. Pokud se někdo přihlásí, bude to dobrá zpráva, protože budeme vědět, o co jde. Pokud ne, budeme muset prověřit okolí, jestli tam není něco podobného,“dodal starosta. Prohle- dán bude každopádně celý pozemek školy, aby se vyloučilo riziko propadu na dalším místě.
Pracovní verzí zatím je, že jde o plánované napojení teplovodu pro školu, k němuž však nakonec nedošlo. Vzniknout mohlo při stavbě zdejšího sídliště.
Pro 80. léta symptomatické
Záhadné prostory v zemi budou spíš výjimkou. Před dvěma roky se na sídliště na ČernémMostě zaměřil i pražský Institut plánování a rozvoje (IPR), který chce v sídlištních čtvrtích zlepšit kvalitu veřejných prostranství a života v nich. Pracovníci IPR sice pracovali o kus dál, než došlo k propadu, dá se ale předpokládat, že situace bude podobná.
„Když jsme na tom projektu pracovali, všechno, na co jsme narazili, jsme někde zdokumentované našli. Je ale pravda, že třeba konkrétně kolektory jsou zakreslené trochu jinak, ale ne nijak dramaticky,“říká k tomu architekt Martin Špičák z IPR.
Sídliště na Černém Mostě vznikalo na konci 80. let. Podle Špičáka je možné, že během stavby docházelo ke změnám, a vznikla tak slepá větev kolektoru nebo teplovodu.
„To sídliště se stavělo v podstatě na stavebních odpadech. Terénní úpravy byly často tvořeny stavební sutí, objevily se tam i zbytky lin nebo oken a dalších věcí. Určitě to nebylo nějak extrémně kvalitní, konec osmdesátých let je tím asi symptomatický,“popisuje Špičák.
Zem na pozemku základní školy se propadla na Velikonoční pondělí, v objektu se tak v tu dobu nikdo nepohyboval a nedošlo k žádnému úrazu. Prostor zůstává ohraničený. Statiku budovy propad nenarušil.
Kráter hluboký dva až tři metry a široký v průměru čtyři metry nahlásil v pondělí ráno muž, který mezi paneláky venčil psa. Místo zajistili hasiči. Právě ti včera na sociálních sítích vyvrátili, že by šlo o protiatomový kryt, jak se v průběhu pondělka spekulovalo. Objekt totiž nemá ani parametry vhodné pro odolání tlaku, ani není v žádné evidenci krytů.
Městská část Praha 14 začala pátrat po původu „místností“, nad nimiž se v pondělí propadla zem. V plánech nejsou a jasné není, ani k čemu sloužily.
Díra po Blance i po metru
Není to poprvé, kdy se v Praze propadla zem. Nejznámější je pravděpodobně případ ze Stromovky, ke kterému došlo při stavbě tunelu Blanka. Země se tam propadla dokonce dvakrát. Podruhé šlo přitom o kráter 20 krát 20 metrů, hluboký přibližně 15 metrů.
Ke čtyřmetrovému propadu hlubokému až pět metrů došlo také u křižovatky ulic Evropská a Horoměřická. Díra v silnici vznikla v místech, kde se stavělo prodloužení linky metra A. Kráter hluboký až osm metrů vznikl před pěti lety také v Horním Jiřetíně. Zem se propadla do starého hlubinného dolu.