Izrael otočil, běžence nepřesídlí
Uprchlíci z afrických zemí v Izraeli nadále neznají svůj osud. Premiér židovského státu předvedl nebývalý obrat: původní plán „deportace, nebo vězení“vystřídala v pondělí oznámená dohoda s OSN o přesídlení do západních zemí – aby za několik hodin bylo všechno jinak.
TEL AVIV / PRAHA Když izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí oznámil, že ruší kontroverzní plán na nucené deportace asi 37 tisíc uprchlíků z Afriky, vypadalo to, že se židovský stát zbavil těžkého balvanu, který mu komplikuje nejen vztahy se spojenci. Nové aranžmá vypadalo ambiciózně: základem dohody s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) – který ji promptně potvrdil – mělo být přesídlení zhruba poloviny Afričanů nelegálně pobývajících v Izraeli (asi 16 250 osob) do rozvinutých západních zemí. Těm zbylým měla izraelská vláda vydat dočasné povolení k pobytu a integrovat je. Nuceně deportován tedy neměl být nikdo.
Původní plán izraelské vlády byl přitom zcela jiný. Běženci měli být vráceni zpět do svých rodných zemí s tím, že by je Izraelci „na cestu“vybavili obnosem 3500 dolarů (asi 72 tisíc korun). Spekulovalo se také o přesunech do Rwandy a Ugandy, obě tyto země však existenci jakékoli dohody s Izraelem popřely. Uprchlíci, kteří by na tuto nabídku nepřistoupili, měli být uvězněni. Proti tomuto plánu se v Izraeli konala řada demonstrací a k jeho přehodnocení vyzývala občanská i profesní sdružení včetně obětí holokaustu. Izraelská vláda chtěla deportace zahájit již během Velikonoc, v polovině března však plán dočasně pozastavil Nejvyšší soud.
Ihned poté, co Netanjahu v pondělí dohodu s OSN slavnostně oznámil jako „úspěšné řešení“, začala na vnější i vnitřní diplomatické frontě horečná aktivita. Premiér označil za cílové země mimo jiné Itálii a Německo; jejich vlády však záhy reagovaly s tím, že žádná úmluva týkající se přesídlení Afričanů z Izraele neexistuje.
Dohoda s OSN? Kapitulace!
Doma se Netanjahu dostal pod silný tlak pravicových stran a radikálních židovských uskupení. Naftali Bennett, předseda koaliční strany Židovský domov a ministr školství v současné Netanjahuově vládě, premiéra ihned vyzval, aby dohodu odmítl s tím, že se jedná o „kapitulaci“. Podle Bennetta by „implementace takové dohody z Izraele udělala ráj nelegálních migrantů a podnítila by další, aby se sem pokusili dostat“. Nesouhlasné názory se ozvaly i z Netanjahuovy strany Likud, a to včetně premiérova blízkého spojence Gideona Sa’ara, který dohodu s OSN označil za „těžkou chybu“.
Již v pondělí večer, tedy několik hodin po původním oznámení, izraelský premiér překvapivě sdělil na sociální síti, že dohodu s OSN dočasně pozastavuje. Dodal také, že „naslouchá kritice a je připraven se s odpůrci dohody setkat“. Včera Netanjahu skutečně dorazil do jižní části metropole Tel Avivu, tedy do oblasti nejvyšší koncentrace afrických běženců, na mítink s místními obyvateli. Hned na úvod setkání, konaného na vojenské základně, předseda vlády oznámil, že dohodu s OSN o přesídlení Afričanů „ruší“, a prohlásil, že jeho vláda vyčerpá všechny možnosti, aby se zbavila „vetřelců“. Konkrétní řešení však neuvedl.
Ve stejnou dobu před základnou demonstrovali odpůrci nucených deportací. Organizace na podporu lidských práv v Izraeli Netanjahuovo rozhodnutí ve společném prohlášení odsoudily a obvinily premiéra z politických her.
Vyhání je útlak i boje
Od roku 2005 dorazilo do Izraele ilegálně asi 64 tisíc Afričanů. Většina běženců pronikla na území židovského státu přes původně sla- bě střeženou egyptsko-izraelskou hranici na Sinajském poloostrově. Izraelská vláda ve snaze migraci zastavit v roce 2010 zahájila stavbu asi 250 kilometrů dlouhé hraniční bariéry vybavené moderní sledovací technikou. Ta byla dokončena o tři roky později a počet ilegálních překročení hranice klesl na minimum.
Většina afrických běženců v Izraeli pochází z Eritreje, Súdánu a Jižního Súdánu. V Eritreji a Súdánu jsou u moci represivní režimy a stav lidských práv v těchto zemích je nevládními organizacemi dlouhodobě označován za jeden z nejhorších na světě. V Súdánu i v Jižním Súdánu zuří krvavé mezietnické konflikty, které si dosud vyžádaly statisíce životů.