Stávka! Francouzi vyšli do ulic
Otevření francouzské železnice konkurenci a zrušení statusu železničáře vyhnalo včera Francouze do ulic. Prezident Macron svádí boj o veřejné mínění, které má zatím na své straně.
PAŘÍŽ/PRAHA Reformovat francouzské železnice zkoušel naposledy v polovině 90. let minulého století tehdejší premiér Alain Juppé. Po protestech, které jeho plán vyvolal, raději sklopil hlavu a ustoupil, což ho později stálo místo. Nyní se nedotknutelný status železničáře chystá zrušit prezident Emmanuel Macron – a země je znovu na nohou.
Francouzská média překřtila včerejšek na „černé úterý“. Mnozí Francouzi si kvůli stávkám museli nechtěně prodloužit velikonoční svátky, protože do práce se nedostali. Podle prohlášení státní železniční společnosti SNCF se stávek zúčastnilo 33,9 procenta jejích zaměstnanců – tedy méně než v březnu –, někteří zaměstnanci ale toto číslo popírali s tím, že bylo mnohem vyšší. Například strojvůdců mělo stávkovat 77 procent.
Rychlovlaků TGV včera vyjelo jen 12 procent, zcela bez spojení pak zůstali lidé cestující po kolejích do Španělska, Itálie a Švýcarska. Naopak vlaky Eurostar spojující Paříž s Londýnem pod Lamanšským kanálem vesměs fungovaly. Regionální železniční spojení se pak pohybovalo mezi 10 a 30 procenty v závislosti na různých krajích.
Stávky na železnici budou přitom ještě dlouho pokračovat: odborové svazy už zveřejnily kalendář na následující tři měsíce. V každém z nich zabírají stávky SNCF nejméně deset dní, k tomu se přidávají stávky zaměstnanců letecké společnosti Air France.
Zatímco v Air France jde odborářům o výši platů, a nereagují tak přímo na politiku vlády, železničáři se bouří proti chystané reformě, kterou chce prezident Macron dosáhnout konkurenceschopnosti zadluženého státního podniku. Železničáři se bouří proti plánovanému otevření tratí konkurenčním dopravcům, ale i zrušení takzvaného statusu železničáře. V polovině února dostal francouzský premiér Édouard Philippe zprávu o budoucnosti železniční dopravy, kterou vypracoval Jean-Cyril Spinetta, bývalý ředitel kabinetu ministra dopravy a také někdejší šéf letecké společnosti Air France–KLM. Vládě doporučil hlubokou reformu státní společnosti SNCF. Ze zprávy vyplynuly mnohé nedostatky, které ilustrují následující čísla. 21. – Na této pozici v Evropě se nachází Francie v žebříčku přesnosti regionálních vlaků. O trochu lépe si Francouzi vedou na delších tratích, kde jsou na 15. příčce.
52,8 – Tolik miliard eur činí dluh SNCF. Větší část dluhu (44,9 miliardy) nese společnost SNCF Réseau provozující infrastrukturu, 7,9 pak SNCF Mobilité (vlaky).
(tedy zhruba tři lidé za den). Na dvou nádražích dokonce za celý rok zaznamenali pouhé dva pasažéry.
363 985 – Tolik ztracených pracovních dní způsobily v loňském roce stávky. Jeden den stávky stojí stát asi 10 až 20 milionů eur.
Zaměstnanci státních drah odcházejí v průměru do penze už v 57 letech, využívají karty s devadesátiprocentní slevou na jízdné pro sebe i rodinné příslušníky, SNCF jim zároveň slouží i jako zdravotní pojišťovna, dostávají půjčky, rodinnou podporu a další výhody. Francouzské dráhy nyní zaměstnávají 147 tisíc lidí. Kvůli nižším příspěvkům na sociální pojištění je důchodový systém v tomto oboru silně deficitní – na každého železničáře v penzi stát ročně doplácí 12 500 eur (asi 317 500 korun).
Vláda přitom hodlá výhody nynějším železničářům zachovat i do budoucna – plánované rušení statusu železničáře tak spočívá jen v tom, že už ho nebudou moci využívat v budoucnu najímaní zaměstnanci.
Vláda nehodlá ustupovat
Ministryně dopravy Élisabeth Borneová prohlásila, že vláda ze svých plánů neustoupí. K protestům se včera před poslanci vyjádřil i premiér Édouard Philippe: „Pokud mají být stávkující respektováni, musejí být respektovány i miliony Francouzů, kteří chtějí jít do práce, protože nemají na výběr a pracovat chtějí,“vzkázal železničářům.
Nynější protesty představují dosud největší vnitropolitický problém pro dosud suverénního Macrona. Čtyřicetiletý prezident už dokázal bez větších potíží protlačit reformu rigidního pracovního trhu i změny v protiteroristickém zákoně, zásah do dosud nedotknutelné SNCF ale bude Francouze bolet.
Podle průzkumů sice zatím většina Francouzů se stávkami nesympatizuje. Prezident Macron nyní svádí boj o veřejné mínění. Čísla mu nahrávají: finanční ztráty za den stávek se odhadují na deset až 20 milionů eur.
Železničáři navíc nejsou sami, kdo stávkuje. Přidali se i výše zmínění zaměstnanci Air France, kteří rovněž plánují v protestech pokračovat. Včera však podle firmy vzlétlo na 75 procent letadel. Stávky svolávají také odbory v energetice: nelíbí se jim otevírání trhu konkurenčním výrobcům elektřiny a plynu. Do ulic vyšli i studenti univerzit protestující proti novému zákonu, jenž podle nich ztěžuje přístup ke vzdělání, a zaměstnanci odpadového průmyslu. Francii čekají horké týdny.