Levici má vzkřísit „Hollandův kůň“
Loňský rok byl pro francouzské socialisty katastrofální. Strana, která měla v minulém Národním shromáždění spolu se spojenci většinu, dosáhla pouhých 30 poslaneckých křesel a její kandidát na prezidenta skončil až na pátém místě s šesti procenty hlasů. K tomu ji vítěz voleb Emmanuel Macron řádně „vyluxoval“– na svoji stranu přitáhl například dnešního ministra vnitra Gérarda Collomba nebo nynějšího ministra zahraničí Jeana-Yvese Le Driana. Z trosek má nyní stranu pozvednout muž, jehož si socialisté vybrali minulý týden: 59letý veřejnosti nepříliš známý poslanec
Olivier Faure.
Muž, který působí ve straně už od 16 let, přitom původně ani nezamýšlel kandidovat a podporoval bývalou ministryni školství Najat Vallaudovou-Belkacemovou. Když ale oznámila, že nebude kandidovat, přišel Faure s projektem „renesance“strany. Jako šéf se bude muset nejdříve soustředit na smíření dvou rozdílně smýšlejících proudů – levicového křídla na straně jedné a stoupenců bývalého prezidenta Françoise Hollanda na straně druhé. Sám Faure vždy vystupoval jako konsenzuální politik, jeho kritici mu ale zároveň vyčítají nedostatečné charisma.
V kampani musel řešit i problém se svou manželkou, jež paradoxně pracovala jako poradkyně pro lidská práva v Macronově týmu. Faure musel vysvětlovat, že má nezávislou ženu, s níž se ne ve všem shodne. Situaci pak vyřešil její odchod do organizace UNICEF, kde bude radit bývalé socialistické ministryni kultury Audrey Azoulayové, již na mezinárodní post jmenoval opět Macron.
Faure pochází ze smíšené francouzsko-vietnamské rodiny, a jak napsal deník La Libération, jeho vietnamská matka si myslela, že syna lidé kvůli jejímu původu nikdy do žádné funkce nezvolí. Ona sama musela před sňatkem s Faurovým otcem překonat fakt, že její tchán vyznával myšlenky krajní pravice. K levici, v jejíchž řadách Olivier Faure působí, se ostatně nehlásí ani jeho rodiče. Nový šéf so- cialistů až dosud neproslul jako vizionář, ale spíše spolehlivý úředník, který měl jako šéf mladých socialistů a později i vůdce poslaneckého klu- bu mnoho příležitostí stranu dokonale poznat. Dlouhá léta spolupracoval s exprezidentem Hollandem a působil také v kabinetu bývalé ministryně a dnešní starostky Lille Martine Aubryové, kde se podílel například na přípravě zákona o 35hodinovém pracovním týdnu. Během Hollandova působení v Elysejském paláci se proti svému šéfovi vymezil ve chvíli, kdy tehdejší prezident po sérii teroristických útoků navrhl uzákonění možnosti odnímat občanství.
Ve vysokých funkcích se ale Faure navzdory svému věku dlouho nepohybuje. Poslancem byl zvolen až v roce 2012 a vloni svůj post jako jeden z mála socialistů v boji s politiky prezidentova hnutí Republika vpřed! obhájil. „Má nohy na zemi a přímý vztah s voliči,“oceňuje ho bývalý socialistický senátor Yannick Bodin. Zda ale otec čtyř dětí (ze dvou manželství) a milovník komiksů Faure dokáže pozvednout potápějící se loď francouzských socialistů, se teprve ukáže. Jeho prvním cílem, kdy může socialisty vrátit na scénu, jsou volby do Evropského parlamentu v příštím roce. rok