Správný šéf by měl být dobrý psycholog

LN Dokáže pracovní prostředí silně ovlivnit naši psychiku?

Samozřejmě. Člověk tráví v zaměstnání třetinu dne. Pracovní prostor a například i jeho osvětlení mají tedy na jeho psychiku vliv. Hodně ale záleží i na mezilidských vztazích a na tom, jestli dělá práci, která ho baví. Každý člověk je přitom citlivější na něco jiného – někdo na vztahy, jiný na pracovní místo.

LN Proč tolik záleží právě na osvětlení?

Světlo aktivizuje specifické části mozku. Zejména to denní, jehož intenzita je mnohonásobně vyšší než u umělého osvětlení. Proto bychom měli být aspoň dvě hodiny denně vystaveni přímému dennímu světlu. Manažer, který dojíždí do práce autem, většinu dne tráví ve špatně osvětlené kancelářské místnosti a večer zasedne k televizoru, toho určitě nedosáhne.

LN Jaké problémy mívají tito lidé nejčastěji?

Mohou pociťovat větší únavu nebo mít poruchu „vnitřního času“, který je ovlivněný množstvím denního světla a přítomností světla v noci. Navíc častěji trpí úzkostmi, stresy a depresemi, jejichž výskyt v populaci lehce narůstá. Některé firmy proto už začínají v kancelářích používat svítidla, která se využívají při fototerapii a svým charakterem mají blíž k dennímu světlu. Nezáleží ovšem jen na osvětlení, ale i na tom, aby měl člověk dostatek pohybu.

LN Měli bychom tedy začít na pracovišti cvičit taj-či, podobně jako Číňani?

Když zaměstnavatel zavede přestávky, během nichž mají lidé možnost se protáhnout, mnohonásobně se mu to vrátí ve zdraví zaměstnanců – na rozdíl od toho, když jim vytyčí místa pro kouření. Stejně tak jim může třeba dovolit, aby si zašli na půl hodiny zaběhat na pás do nedalekého fitka. Zatím to ale u nás dělá jen málokdo. Fyzická aktivita je přitom velmi silný motor pro mozek, působí podobně jako antidepresiva nebo stimulační léčba. Podle po- sledních výzkumů podporuje dokonce paměť a novotvorbu neuronů. Důležitý je ovšem nejen pohyb, ale i správná strava.

LN Jaké problémy mohou mít lidé, kteří se u počítače živí hamburgery a čínskými instantními polévkami?

Určitě se stávají citlivějšími vůči stresu, který často nezvládají. Jejich buněčné membrány nemají totiž dostatečný přísun nenasycených mastných kyselin, a neurotransmitery, tedy látky zajišťující přenos signálů mezi nervovými buňkami, proto fungují trošku jinak než u lidí, kteří jedí zdravě. U nás zaměstnavatelé nejčastěji rozdají stravenky a moc se nezajímají o to, kde a co zaměstnanci jedí. Výzkumy velkých firem přitom mimo jiné prokázaly, že nejvíc dobrých nápadů se nerodí u pracovního stolu, ale v místech, kde se lidé neformálně setkávají. A společný prostor, kde lidé jedí, je jedním z takových míst.

LN Nakolik ovlivňují duševní zdraví mezilidské vztahy na pracovišti?

O šikanování na pracovišti a syndromu vyhoření se v poslední době už celkem dost mluví. Hodně však záleží také na vrozené snášenlivosti stresu. Psychiatrické studie z poslední doby prokázaly, že úzce souvisí s genem, jenž zajišťuje přenos serotoninu – neurotransmiteru regulujícího mimo jiné i naše emoce a celkový pocit spokojenosti. Lidé, kteří mají tento přenašeč od narození pomalejší, hůř snášejí stres a více trpí úzkostmi a depresemi. Pomocí psychoterapie je možné zvládání stresových situací do jisté míry natrénovat. Hodně však záleží také na tom, zda je člověk tělesně zdravý, nakolik má v pořádku svůj osobní život a jak ho vlastní práce baví. Pokud je z ní otrávený a chodí tam jen proto, aby mohl splácet hypotéku, pak mu v zaměstnání může začít vadit každá maličkost.

LN Lidé si hodně stěžují na takzvané open spacy, kde sedí desítky, i stovky lidí pohromadě. Existují opravdu přesvědčivé důkazy, že toto prostředí nepříznivě působí na psychiku?

Nedávno jsem odpověď na tuto otázku hledal v odborné literatu- ře, ale nic přesvědčivého jsem nenašel. Pracovní prostředí by ovšem v každém případěmělo nejen odpovídat normám, ale i vyhovovat těm, kteří v něm pracují. Měli by proto mít možnost k němu říct své. Introverti mohou mít v prostředí, jako je open space, problémy. Stejně jako lidé, kteří trpí sociální fobií a stydí se třeba telefonovat na veřejnosti. Ale i takové problémy se dají vyřešit, záleží na šéfovi. Ten by měl totiž umět nejen rozdávat úkoly, ale být také dobrým psychologem a umět využívat potenciál, který máme každý trochu jinde.

Zaměstnavateli se vyplatí, když lidi pustí na půl hodiny zaběhat si do nedalekého fitcentra, říká docent Martin Anders, předseda Psychiatrické společnosti a lékař Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

LN Jak si tedy správný šéf s takovými problémy poradí?

Pokud má na pracovišti lidi se sociální fobií, může pro ně nechat zřídit telefonní budku, kde budou mít při telefonování své soukromí. Introverta, který umí skvěle sestavovat tabulky, posadí do kouta, kde ho nebude rušit upovídaná sousedka. A nabídne mu, že může dva dny v týdnu pracovat z domova. Ale to jemožné jen tehdy, když se svými lidmi mluví a zná i jejich osobní problémy, což jde po e-mailu těžko…