Zeman polarizuje i Slováky
Prezident Andrej Kiska má často jiné názory než jeho český protějšek. Ani jeden ale nemá potřebu to zbytečně zdůrazňovat.
PRAHA Letos si Česko i Slovensko připomínají hned dvě jubilea – sto let od vzniku společného státu i čtvrtstoletí od poklidného rozchodu. Příkladů, že není protimluv společně oslavovat vznik Československa i novodobý rozvod, najdeme celou řadu.
Funguje to i v osobní rovině mezi politiky. Premiér v demisi Andrej Babiš nedávno v Bruselu zaskakoval za čerstvě jmenovaného předsedu slovenské vlády Petra Pellegriniho, slovenský prezident Andrej Kiska zase otevíral na zimní olympiádě v Pchjongčchangu Český dům namísto absentujícího Miloše Zemana.
ANALÝZA
Česká hlava státu, kterou dnes čeká ve Vysokých Tatrách jednání s Kiskou a vyjížďka kočárem kolem Štrbského plesa, je asi tím nejparadoxnějším příkladem slabosti, kterou Slováci vůči Čechům mají. Zeman totiž rozděluje na dva mnohdy znesvářené tábory společnost nejen u nás, ale i na Slovensku.
„Některé medializované kauzy týkající se výkonu jeho prezidentského úřadu mají na Slovensku potenciál polarizovat veřejnost,“říká politolog Peter Spáč z brněnské Masarykovy univerzity. Dobře to ukázala lednová prezidentská volba, v níž se názorově střetli Zemanovi příznivci nejen s „pražskou kavárnou“, ale i tou bratislavskou.
„Voliči mohou z piety zvolit Miloše Zemana, vydat se s ním na Východ, a k tomu mít za rok státní pohřeb,“řekla loni v listopadu bývalá politička a diplomatka Magda Vášáryová. Zemana naopak srdnatě hájil Ľuboš Blaha, vlivný poslanec vládního Smeru a předseda evropského výboru Národní rady. „Stojí proti němu snobští městští pravičáci a já doufám, že je převálcuje,“popřál před druhým kolem Zemanovi.
K této „snobské pravici“, tedy těm, kdo kritizují vládnutí někdejšího premiéra Roberta Fica, se přidal i Kiska. Ten volal po vraždě novináře Jána Kuciaka po nové vládě, a když Slovensko minulý týden nevyhostilo ruské diplomaty, naštvaně volal Pellegrinimu.
Když pak ještě Kiska před dvěma týdny odmítl jmenovat novým ministrem vnitra Jozefa Ráže mladšího, schytal to od slovenských novinářů za to, že „zemanovatí“. „Když se na tenký led u sousedů s oblibou pouští Miloš Zeman, je to asi jiné, než když něco podobného začíná dělat náš Andrej Kiska,“napsal v deníku Pravda komentátor Peter Javůrek.
Tím Kiskův odpor skončil. Na rozdíl od Zemana, který v roce 2013 ignoroval parlamentní většinu a najmenoval raději vládu Jiřího Rusnoka, slovenský prezident Pellegriniho kabinet nebojkotoval a rychle ho uvedl do funkce.
Část vládního Smeru by si přesto Zemanův aktivismus přála. V českém prezidentovi vidí státníka, který umí otevírat dveře do Kremlu. Faktem je, že Kiska, který absolvoval třeba i exotickou cestu do Keni, vMoskvě jako pre- zident nikdy nebyl. Na druhou stranu ale Slovensko směrem k Rusku dveře otevírat nepotřebuje. Expremiér Fico stejně jako Zeman sankce proti Rusku označil za nesmysl, na rozdíl od českého prezidenta ale dodal, že jednotný postoj EU je mu přednější. A sám bývalý podnikatel Kiska nikdy nemluvil o Rusku jako o zemi úžasných obchodních příležitostí.
Neznamená to, že by si Zeman s Kiskou nerozuměli. Byť je dělí téměř dvacet let, hned zpočátku si potykali. A i když mají třeba na otázku migrace nebo evropské integrace odlišné názory, vzájemně se respektují a navenek o sobě mluví jako o přátelích.
Korektní vztahy Zemana s Kiskou jsou nakonec obrazem i vztahu Čechů a Slováků. „V různých průzkumech vycházejí Slováci v Česku a Češi na Slovensku jako nejlépe hodnocené národy. Bez ohledu na to, která politická reprezentace je zrovna u moci. Nevidím důvod, proč by se to mělo měnit,“uzavírá politolog Spáč.