Dohra odměn: ČVUT mění kvestora
PRAHA Zjištění LN, že si bývalá děkanka stavební fakulty Českého vysokého učení technického (ČVUT) Alena Kohoutková vydělala za loňský rok 5,5 milionu korun – čili více než prezident ČR –, už má řadu dopadů a doher.
Podle informací LN podal výpověď kvestor ČVUT Jan Gazda neboli správce univerzitní kasy.
KAUZA LN
„Ano, je to pravda,“potvrdil LN Gazda s tím, že jde o rozluku po vzájemné dohodě. „Pan rektor Vojtěch Petráček se už nechal slyšet, že si na postu kvestora představuje někoho jiného,“doplnil dlouholetý činovník, jenž míval každoročně na starost asi pětimiliardový rozpočet této veřejné vysoké školy. Gazda bude dál učit na stavební fakultě v Dejvicích.
Další vývoj se udál na akademickém senátu, tedy v univerzitním „parlamentu“. Část akademiků byla zaskočena prohlášením rektora Petráčka, jenž minulý týden označil odhalení nevídaných odměn za „genderově orientova- ný útok proti vážené kolegyni, dlouholeté děkance Kohoutkové“, jež je dnes jeho prorektorkou pro výstavbu. Senátory hlavně zajímalo, jak se údaje o platu, z nějž bylo 3,7 milionu vyplaceno na odměnách, dostaly do médií; struktura odměn nebyla tématem.
Kontroly ze státních agentur
„Nešlo o děkanské odměny, ale odměny z pracoviště, které je na tom dobře,“hájila se v LN Kohoutková. Ústav si totiž vydělává výzkumnými projekty placenými státní Grantovou agenturou ČR (GA ČR), Technologickou agenturou ČR (TA ČR), ale i aplikovaným výzkumem s firmami a doplňkovou činností – například posudky. Rozklíčovat zvenčí, zač si profesor vyplácí odměny na veřejné vysoké školy, je dosti těžké.
Extrémní výplata bývalé děkanky, jež byla zároveň i vedoucí katedry betonových konstrukcí, nezaujala jen studenty či pedagogy, ale i oba zmíněné státní poskytovatele peněz na vědu a výzkum.
„Vyžádali jsme si kontrolu, ale závěry ještě nemám v ruce,“řekla LN Alice Valkárová, předsedkyně Grantové agentury, která pod- poruje základní výzkum. Podle předběžných šetření se ovšem příjmy Kohoutkové z této agentury pohybovaly pouze v řádu pár jednotek statisíců korun za jednotlivé roky řešeného projektu.
Profesorka Kohoutková je od roku 2013 také hlavní řešitelkou takzvaného Centra kompetence s přesným názvem Centrum pro efektivní a udržitelnou dopravní infrastrukturu (CESTI), které je hrazeno z peněz Technologické agentury ČR. Ta zase financuje aplikovaný výzkum.
Projekt řeší dvacítka účastníků – kromě ČVUT i velké stavařské firmy jako Hochtief, Skanska, Eurovia nebo Metrostav – a to až do konce roku 2019. Celkový rozpočet je kolem 350 milionů korun ze státní pokladny, z toho osobní náklady na výzkumníky a pracovníky činí asi 233 milionů korun.
Výzkum má přispívat k inovacím, které vyřeší nedostatky dnešní dopravní infrastruktury: jde o sedm výzkumných směrů, kdy pracovníci řeší nové typy asfaltových směsí, stěn nebo betonů.
V minulých hodnoceních z roku 2015 bylo centrum klasifi- kováno jako kvalitní s dobrými výsledky. Po zveřejnění vysokých odměn exděkanky se ale dle informací LN chystá Technologická agentura k hlubší kontrole hospodaření. „TA ČR provádí desítky kontrol ročně... Projekt CESTI je dále zařazen do plánu kontrol na rok 2018,“odpovídá mluvčí Ivana Drábková bez upřesnění.
Vnitřní privatizace univerzit?
Kohoutkové superplat nebude možná na českých vysokých školách až tak ojedinělý. Nic totiž neomezuje akademiky, aby zároveň řídili fakultu, ústav, učili, bádali, vedli stamilionové projekty a ještě rozdávali odborná razítka...
„Daňoví poplatníci ale nebudou chtít dávat peníze na vytváření prostředí, v němž univerzity poskytnou akademikům zázemí, administrativní podporu, krytí právních a ekonomických rizik a svoji značku a prestiž pro provádění výdělečné činnosti typu posudků a expertiz, jejíž výnosy si akademici vyplatí formou odměn se zdůvodněním, že pracoviště je na tom dobře,“komentoval tuto kauzu na portálu Vědavýzkum.cz Jiří Nantl, oborový expert ODS.