Na poklad ČEZ číhají Indové

Prodej majetku českého energetického gigantu v Bulharsku se dál zamotává. Do hry se vrací „druhý na pásce“z výběrového řízení

PRAHA Když to nevyjde s Bulhary, zkusíme to s Indy. Taková je ve zkratce strategie vedení skupiny ČEZ v otázce prodeje své distribuční a prodejní sítě v Bulharsku. Vedení tuzemského energetického obra připouští, že kdyby se nepodařilo dotáhnout komplikovaná jednání s bulharskou firmou Inercom, obrátilo by se na zájem-

„Vzhledem k tomu, že mezi zájemci o bulharská aktiva nebyli žádní renomovaní strategičtí ani finanční investoři, bylo rozhodnuto pro první fázi počet investorů nijak neomezovat a umožnit provedení due diligence každému, kdo splní compliance check a prokáže schopnost financování,“píše se v dokumentech, na jejichž základě dozorčí rada v lednu rozhodovala o prodeji svého bulharského bohatství.

ČEZ měl větší oči, požadoval více peněz. Ochotu zvýšit svou nabídku projevili už čtyři zájemci, ze hry vypadlo konsorcium A&P/STFA. „Vytrvalým jednáním a obratným manévrováním se podařilo dosáhnout zlepšení nabídky společnosti Inercom až na úroveň, která odpovídá aktuální účetní hodnotě předmětných aktiv. A vylepšená nabídka konsorcia Future Energy / India Power se této hodnotě významně přiblížila,“informovalo vedení ČEZ členy dozorčí rady.

Inercom a bulharsko-indické konsorcium postoupily do pomyslného finále, které ČEZ pomáhali „pískat“poradci ze společnosti Deloitte. Nejvyšší částku nabídlo sdružení Future Energy / India Power: 355 milionů eur (přibližně 9 miliard korun). Na splacení sumy však požadovalo pětiletou lhůtu. ČEZ si vyhodnotil, že tím

koncem roku 2004.

Zásadní komplikace nastaly v roce 2013, kdy Bulhaři demonstrovali proti vysokým cenám energií. Tamní úřady začaly proto ČEZ prošetřovat.

ČEZ se rozhodl z trhu stáhnout. V únoru dozorčí rada a vedení schválily prodej svých bulharských firem. Kupujícím se stala neznámá bulharská firma Inercom.

Největší pochybnosti vzbuzuje otázka, kde firma získá na nákladnou transakci peníze. LN před časem informovaly, že na financování se má podílet mimo jiné offshorová firma Score Trade či Euro Star OOD, za nimiž stojí rusko-gruzínský miliardář Paata Gamgoneišvili.

Bulharský premiér Bojko Borisov před časem oznámil, že bulharský stát bude chtít získat kontrolu nad distribuční sítí, kterou ČEZ Inercomu prodává. Po Velikonocích však dala bulharská vláda najevo, že od původního záměru získat v Inercomu podíl upouští.

Inercom má 9 měsíců na to, aby zaplatil, jinak obchod padá. Dvě z bank, které mu přislíbily peníze na nákup aktiv, začaly couvat. se jednání s Inercomem, česká energetická jednička může začít vyjednávat s indickým zájemcem. „Firma India Power je uchazečem v soutěži, může se dostat ke stolu, pokud ztroskotají jednání s Inercomem. Uvidíme, jak a kdy budou jednání pokračovat. India Power je pro nás alternativa, kdyby toto kolo bylo neúspěšné,“pronesl Pleskač, místopředseda celé skupiny.

Pokud by se Indové dostali opět k jednacímu stolu, zasedli by u něho již bez bulharského „parťáka“Future Energy, který je v insolvenci. „Jednání by se v takovém případě vedla pouze se společností India Power,“řekla LN mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Tajemní a neznámí

K podpisu smlouvy mezi ČEZ a Inercomem došlo v únoru. Tehdy se nezdálo, že by tento akt české ani bulharské politiky rozrušoval. Věci se daly do pohybu po několika dnech, když LN informovaly, že na financování Inercomu se má podílet mimo jiné offshorová firma Score Trade či Euro Star OOD, za nimiž stojí rusko-gruzínskýmiliardář Paata Gamgoneišvili. Ten zanechal stopu v celosvětových kauzách daňových rájů zvaných Paradise Papers či Offshore Leaks. Posléze LN dodaly, že část peněz měly poskytnout i dvě bulharské banky (Fibank a Bulharská rozvojová banka), které však od obchodu dávají ruce pryč. Český premiér Andrej Babiš následně v rozhovoru uvedl, že obchod na lince Praha–Sofie považuje za nepřehledný a netransparentní.

Pozadu s kritikou nezůstal ani bulharský premiér Bojko Borisov, který se zalekl nastalé situace. Ve hře je totiž dodávka elektřiny pro tři miliony obyvatel, k níž se má dostat neznámá a nejasně financovaná firma Inercom. Kritický hlas opozice v březnu zesílil, v Sofii se konaly dokonce menší demonstrace. Borisov proto přišel s nápadem, že by bulharský stát mohl akcionářsky vstoupit do Inercomu. ČEZ i Bulhaři začali zkoumat, zda je možné takový krok učinit z hlediska právního. Po Velikonocích však bulharští politici předvedli veletoč – ministr financí Vladislav Goranov oznámil, že stát už nemá o podíl v Inercomu zájem.

Mlha kolem Inercomu dál houstne. LN v minulém týdnu informovaly, že tlumočníkem při březnových jednáních mezi ČEZ a Inercomem v Praze byl česko-bulharský podnikatel Nikola Molčan, jehož jméno se v uplynulých 20 letech objevilo v souvislosti s vyšetřováním tří vražd. Molčana pojí s majiteli Inercomu byznysové linky.