Třídenní finanční půst
Zrušme karenční dobu. Je snad většina českých pacientů a lékařů podvodníky?
Asi všichni znáte ten typ diskusí. Něco tvrdíte a oponent opáčí: To nikde na světě nefunguje! Tak vy mu racionálně odpovíte: Ale například v Norsku, Rakousku či Beneluxu to tak také je. Na to oponent odvětí: A když Holanďan skočí z okna, tak to máme také skočit? A je (diskusně) vymalováno, debata s některými lidmi je opravdu složitá.
Nyní se do popředí politické diskuse opět dostala tzv. karenční doba, tedy že na české a moravské zaměstnance platí „bič“, že za první tři dny pracovní neschopnosti jim není vyplácena žádná náhrada mzdy nebo nemocenské dávky. Tuto diskusi velice vítám, konečně se řeší něco, co trápí normální lidi, to říkám bez jakékoliv ironie.
Už deset let finančně na suchu
Za velice problematické pokládám, že spousta lidí kvůli zmíněné době nemoc přechází a i například s chřipkou dále chodí do zaměstnání, čímž se nemoc dále šíří. To je velice nezodpovědné k ostatním. Také je to z dlouhodobého hlediska krajně nešetrné ke zdraví „přecházeče“, zejména pokud tak činí opakovaně.
Asi se shodneme na tom, že svědomití a slušní zaměstnanci mohou poděkovat pár „vykutálencům a vykukům“, kvůli nimž již skoro deset let jste/jsme první tři dny finančně na suchu. A mj. chřipka a další nemoci se pak zákonitě šíří a šíří, víc než si myslíme (autor zde nepřímo satiricky naráží na předvolební slogan jedné z pravico- vých stran brojících proti proplácení prvních tří dnů nemoci).
Citovanou třídenní karenční dobu zavedla česká vláda v roce 2008. Jako právní publicista musím též stručně připomenout, že náš „strážce strážců“, tedy Ústavní soud ČR, ji sice následně zrušil, nicméně tehdejší pravicová parlamentní většina brzy prosadila změny, které zmíněný „třídenní finanční půst“umožnily znovu zavést.
Taktéž stručně připomeňme, že v minulém volebním období se o obnovu placené nemocenské v prvních třech dnech nemoci pokusila část Sobotkovy vlády, ale narazila tehdy na zásadní odpor, hádejte koho? Ano, tehdejšího ministra financí Andreje Babiše a jeho hnutí.
Je důležité se ptát po příčinách. Cui bono? Stěžejním důvodem instalace karenční doby prý byla obava ze zneužívání nemocenské dovolené. Krátkodobá nemocnost opravdu nejdříve poklesla, avšak – pozor – celková nemocnost je v posledních letech znovu na vzestupu.
Proč doplácet na „výtečníky“?
In medias res: Podporuji návrh na zrušení třídenní lhůty. Nechápu, proč by poctiví za- městnanci a zaměstnankyně (ostatně těch je většina, ne že ne) měli doplácet a třeba i zdravotně trpět kvůli pár „výtečníkům“zneužívajícím nemocenskou?
A teď to hlavní – potvrzení snad vypisuje a vydává příslušný lékař, ne zaměstnanec-pacient. Chtějí nám snad politici (nepřímo) nabulíkovat, že majorita českých a moravských doktorů jsou nepoctiví podvodníci? Notabene, co na to Česká lékařská komora, kde je stavovská čest? Netvrdí tímto část politiků, že naši lékaři nedbalostně či úmyslně nezvládají svou profesi, pakliže nedokážou správně posoudit, zda je zaměstnanec skutečně nemocný?
Pro vyšší informační komplexnost dodejme, že čeští zaměstnanci nejsou nijak „rozmazlení“, jak se kdysi vyjadřovali leckteří politici (včetně dřívější varianty pana „nepolitika“Babiše). Kupříkladu v sousedním Německu, Rakousku, ale i například v Belgii anebo Norsku dostávají zaměstnanci přinejmenším celý měsíc sto procent svého platu!
A to jsou snad státy, ke kterým se chceme kvalitou života přiblížit.
Pravda, odpůrci proplácení nemocenské zde asi použijí rétorický šach mat ukázaný na počátku článku – když Němec, Nor či Rakušan vyskočí z okna, musí to Čech udělat taky?
Řečeno spolu s Cimrmanem: je to marný, je to marný… je to marný. A to přirozeně neplatí jen pro diskusi o proplacení prvních tří dnů nemoci.