Nechceme být státem ve státě
Spolupráce je pro venkovské obce důležitá, už kvůli setkávání starostů a občanů
TOMÁŠ ŠULÁK
Jak se mají chovat vesnice v regionu vedle padesátitisícového města, které má své vlastní problémy, a zároveň vedle osmitisícového maloměsta? Jít svou vlastní cestou a snažit se navzájem si pomáhat, kde to jen jde. Příklady měst Přerova a Lipníka nad Bečvou jasně ukázaly, že princip obcí s rozšířenou působností je politicky mrtvý, protože jejich starostové a zastupitelstva jsou voleni pouze občany města, nikoliv regionu, a jejich zájem se orientuje pouze na vlastní území.
Jediným řešením je živá a dobrovolná spolupráce obcí. V Moravské bráně začala díky programu Leader: nejprve se v roce 2007 ustavila místní akční skupina (MAS) Záhoří-Bečva, která – podobně jako v celé zemi – vytvořila partnerství veřejné správy, podnikatelské sféry a neziskového sektoru, aby využila Programu rozvoje venkova 2007–2013. Posléze se v roce 2013 transformovala do MAS Moravská brána a za účasti veřejnosti vznikla strategie komunitně vedenéhomístního rozvoje 2014–2020.
Regionů MAS je v tuzemsku 180 a na svém území spravují pro žadatele pět evropských operačních programů – jeden je integrovaný, další se zabývají tématy, jako je životní prostředí, vzdělávání, zaměstnanost, a nesmím zapomenout na program venkovský.
Vedle místní akční skupiny začalo souběžně vznikat spojenectví veřejné správy. Zatímco místní akční skupina se věnuje zejména administraci dotací a prohloubení spolupráce mezi školami (tzv. místní akční plány vzdělávání), starostové založili v roce 2016 nový dobrovolný svazek obcí Moravská brána. Impulzem ke vzniku bylo využití dvou projektů meziobecní spolupráce od Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv. Nyní Dobrovolný svazek obcí Moravská brána zřizuje centrum společných služeb, jehož manažerka (neuvolněná starostka) pomáhá vesnicím s právními spisy a specialista řeší nakládání s odpady, jež je prioritou regionu. Svazek nyní tvoří vlastní plán odpadového hospodářství se snahou omezit směsný komunální a posílit tříděný odpad, rozhodovat o výběru svozových firem a řešit budoucí ukládání odpadu s vizí oběhového hospodářství.
Dobrovolný svazek obcí Moravská brána rovněž založil podni- katelsko-zaměstnanecké družstvo a nově se jako celek zapojil do projektu Sdružení místních samospráv na zajištění evropského nařízení pro ochranu osobních údajů a koordinuje tuto službu pro 42 subjektů ze 47 možných radnic a škol celého území.
Spolupráce je pro venkovské obce důležitá, ať už kvůli setkávání starostů a občanů z různých obcí na sportovních a kulturních akcích v malých mikroregionech (Lipensko, Pobečví a Záhoří), na studijních cestách za sdílením zkušeností v jiných regionech, nebo při velkých projektech, jako je vznik venkovského odpadového svazu či založení turistické destinace. Bez této spolupráce by se obce neměly možnost rovnoměrně rozvíjet a namísto zdravého směřování a vzájemné pomoci by docházelo k tomu, že se každá z nich postupně stane malinkým státem ve státě. Bez zkušeností, které už dávno mohly získat díky příkladům z praxe jiných.