Nové sankce budou Kreml bolet
MOSKVA/PRAHA Za úder na to nejcitlivější místo režimu Vladimira Putina označily ruské opoziční sdělovací prostředky zprávy o nových sankcích, které USA podle amerických médií hodlají uvalit na vybrané ruské oligarchy. Všichni mají patřit k oporám ruského prezidenta a podle Washingtonu se různým způsobem podíleli na ovlivňování amerických prezidentských voleb v roce 2016.
Aniž by byla zveřejněna jména těch, kteří by se měli ocitnout na novém černém seznamu, v ruských podnikatelských kruzích zavládla značná nervozita a politické špičky, které jsou na vazalském byznysu ekonomicky závislé, propadly panice. Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl komentovat zprávy, že se bude nejspíš jednat o šestici jmen – tzv. živitele Kremlu. Jejich majetky převyšují miliardu dolarů. Podle televizní stanice CNN mohli financovat volební kampaň prezidenta USA Donalda Trumpa přes nevládní organizace nebo americké občany.
„Oficiální prohlášení o plánech USA vytvořit černý seznam ruských podnikatelů k dispozici nemáme,“prohlásil Peskov a dodal, že „v Rusku žádní oligarchové nejsou“a že se nehodlá řídit zprávami z novin. Mj. list The Washington Post s odvoláním na nejmenované zdroje tvrdí, že nejpozději dnes budou uvaleny na vybrané ruské občany nové ekonomické sankce. Krajně nepříjemnou je pro ruské podnikatele i zpráva o tom, že tým amerického prokurátora Roberta Muellera zahájil výslechy některých ruských byznysmenů – jednoho ze zatím dvou vyslechnutých dokonce měli Američané zadržet poté, co jeho soukromé letadlo přistálo v New Yorku. Třetí, o kterého Mueller projevil zájem, se zatím prozřetelně na americkém území neukázal, a tak mu prokurátor zaslal pozvání k výslechu poštou. Ruská média spekulují, o koho se může jednat a s odvoláním na aplikaci Flightradar usoudila, že v poslední době byli z možných adeptů na výslech v New Yorku miliardáři Roman Abramovič, Viktor Vekselberg a Michail Prochorov.
Můžou ohrozit MS ve fotbale
Ačkoliv dosavadní sankce byly pro ruskou podnikatelskou elitu nepříjemné, zatím většinu z kremelských oligarchů neomezovaly v osobním pohybu a aktivitách, které vyvíjejí v zámoří i EU. Nyní může nastat nová situace. Útok na ruské peníze uložené na Západě a investované do vil, jachet, pozemků a hotelů především v USA a Velké Británii (kde je povolená velká míra anonymních investic, a proto jde o oblíbené destinace ruských podnikatelů), by ohrozil pozici samotného Putina. Podle amerických organizací Global Financial Integrity a National Bureau of Economic Research se v zahraničí ukrývá ruské bohatství v celkové hodnotě 800 miliard až 1,3 bilionu dolarů. Vzácná symbióza peněz a ruské politické moci je založena i na financování řady prezidentských projektů ze soukromých zdrojů. Ať už jde o olympiádu nebo MS ve fotbale, most na okupovaný Krym nebo vědecké centrum Skolkovo.
Už koncem ledna Američané zveřejnili tzv. Kremelskou zprávu, která obsahovala 200 jmen politiků, úředníků a byznysmenů blízkých k prezidentovi Putinovi. 15. března 2018 pak uvalili sankce za vměšování se do prezidentských voleb v USA na 14 osob a ruskou Agenturu internetových výzkumů, která je známá pod názvem fabrika trollů. I nyní z tohoto seznamu údajně čerpá prokurátor Mueller. Ruská opozice vítá adresné sankce proti vybraným byznysmenům, protože jsou podle ní spravedlivější než plošný postih všech ruských obyvatel.
Nepříjemnou je pro ruské podnikatele i zpráva o tom, že americký prokurátor Mueller zahájil výslechy některých ruských byznysmenů