Obranná spolupráce EU sílí. Účastní se i Češi
BERLÍN/PRAHA Německá jednotka protivzdušné obrany ve Šlesvicku-Holštýnsku bude mít nové velení. Jak včera informoval server Deutsche Welle, předání vedení Nizozemcům je dalším krokem ve vzájemném propojování armád obou států. „Sdílíme společné hodnoty a zájmy, věříme v evropskou budoucnost a jsme silnými partnery v transatlantické alianci,“pochvalovala si německá ministryně obrany Ursula von der Leyenová.
Německá a nizozemská armá- da se už propojují od poloviny 90. let minulého století, tentokrát ale vůbec poprvé došlo i na spolupráci ve vzdušné obraně. Jak řekl německý generál Michael Gschossmann, mohla by tato spolupráce vést ke společnému vývoji zbraní a případně i společným operacím protiraketové obrany.
ČR se angažuje ve třech projektech
Vedle bilaterální spolupráce partnerů v NATO se ale rozvíjí i sbližování obranných politik v rámci Evropské unie. Na počátku března schválili ministři obrany států účastnících se takzvané trvalé strukturované spolupráce (PESCO) prvních 17 společných projektů. Češi figurují ve třech z nich: v projektu na vytvoření Evropského centra pro výcvikové mise EU, v projektu Vojenskámobilita, který byl měl usnadnit pohyb jednotek přes hranice, a v projektu Evropské zdravotnické velitelství.
Jak řekl LN zdroj z Evropské komise, mohli by být Češi v rámci PESCO aktivnější. Sice se k ní jako jeden z 25 členských států přihlásili, žádný projekt ale zatím nevedou – některé menší země už na rozdíl od Prahy životaschopné projekty navrhly.
Problémem může být na české straně i nedostatek odborníků: „Takové lidi si nevychováte za rok nebo dva,“zdůraznil nejmenovaný úředník s odkazem na složitost výzkumných obranných projektů, kterých se účastní více zemí a jež trvají řadu let. S tím souvisí i nedostatečné čerpání prostředků na obranu – ty nejsou nárokové jako třeba dotace pro zemědělce, ale musejí se vysoutěžit.
České přihlášení se k nové obranné spolupráci, k níž se nepřipojily z Unie odcházející Velká Británie, Dánsko aMalta, ale spojenci i tak chválí. „Aktivní roli České republiky v jednání o společné obraně velmi oceňujeme,“řekl LN zdroj z francouzské diplomacie s tím, že Francouzi jsou zvědaví na druhé kolo projektů PESCO, které má uzávěrku v listopadu. Zdůraznil přitom, že o společné obraně se na rozdíl od dřívějška mnohem více mluví i na summitech šéfů států a vlád.
Jedním z důvodů, které historic- kou dohodu na obranné spolupráci umožnily, byl právě brexit. Britové totiž podobný typ spolupráce v obraně odmítali a více než na EU si zakládali na partnerství v NATO.
Na výzkum, společné nákupy i výše zmíněné projekty vyčlení nově zřízený Evropský obranný fond ročně 5,5 miliardy eur. „EU udělala za poslední dva roky větší pokrok v obraně než za celá desetiletí,“řekl LN v Bruselu český diplomat. Ani tak ale prý nebude Unie nikdy schopna bránit své území bez Američanů.