Postrach přijímaček: test z počtů
Deváťáci zažijí tento týden krušné chvíle. Ti z nich, kteří chtějí studovat na střední škole, budou muset podstoupit jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky. První kolo startuje ve čtvrtek.
PRAHA „Připravuji neteř na přijímací zkoušky na střední školu. Všechny dostupné testy máme hotové, nemáte někdo k dispozici nějaké další? Bereme cokoliv,“ptá se Dagmar v diskusním fóru.
Do deváté třídy dochází v tomto školním roce 78 tisíc žáků. Téměř každý si podal přihlášky na obor, který chce dále studovat. Jestli se připravili dostatečně a jejich sen se splní, se ukáže v příštích týdnech.
Již tento čtvrtek většina z nich a navíc ti, kteří se hlásí na nástavby, v jednu chvíli po celé republice otevřou testy v rámci jednotných přijímacích zkoušek. Poprvé je skládali deváťáci loni. Výjimku mají uchazeči o umělecké obory.
O den později přijímací zkoušky podstoupí žáci, kteří se hlásí na šestiletá a osmiletá gymnázia.
Roste zájem o šestiletá a osmiletá gymnázia
Druhý termín se koná 16. a 17. dubna. Až poté Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat), které přijímačky organizuje, zveřejní výsledky. Jednotná zkouška se na celkovém verdiktu, jestli byl žák přijat, podílí u většiny škol nejméně 60 procenty.
Matematika dělá deváťákům během přijímacích zkoušek větší potíže
Podaných bylo zhruba o pět tisíc přihlášek více než před rokem. „Loni to bylo kolem 150 tisíc přihlášek na oba dva termíny,“řekl ředitel Cermatu Jiří Zíka. Podle něho se zvýšil letos zájem o šestiletá a osmiletá gymnázia.
Žáci, kteří budou zkoušku vykonávat ve dvou termínech, si do výsledků mohou započítat vždy ten lepší z matematiky i českého jazyka. Právě s počty si budou muset uchazeči poradit nejdříve.
Zrovna v matematice dopadají žáci hůře. Co se týká lepších výsledků, průměrná úspěšnost byla vloni 46,3 procenta a český jazyk zvládli žáci s 60procentní úspěšností.
Lehce přes 70 procent žáků se hlásilo ze základních škol na střed- ní odborné školy, téměř 27 procent na gymnázia. Podle Kartouse je zájem především o všeobecné vzdělávací programy: „Je to dlouhodobý trend, který kopíruje měnící se strukturu ekonomiky a přesun těžiště do oblasti služeb. Zatímco vzdělávací systém na to adekvátně nereagoval a udržuje strukturu středního školství v podobě z 20. století, rodiče a žáci svými preferencemi tento stav potvrzují.“
Střední odborné školy coby Popelka
Co se týče odborných škol, vedou podle Kartouse IT obory. Zástupci zaměstnavatelů si stěžují, že zájem o ty vyložené technické uvadá. „Neoprávněně je střední odborné školství považováno za něco podřadného,“myslí si Vít Jásek z Unie zaměstnavatelských svazů. Rodiče podle něho potomky přemlouvají, aby studovali obor, díky kterému si v budoucnu najdou teplé a čisté kancelářské místo.
Kartous tak černě situaci technických oborů nevidí: „Je nutno mít na paměti, že s měnící se poptávkou po výši dosaženého vzdělání se do značné míry posouvá odborné zaměření do vysokoškolského studia, jelikož se celkově posouvá doba přípravy na profesní život.“
Jednotné přijímací zkoušky podle Zíky, ale i dalších odborníků vyvolaly ještě větší vlnu doučování než dříve. Zkouškám se podřizuje i výuka některých škol. „To pochopitelně záleží na jednotlivých školách a jednotlivých učitelích, ale je to pochopitelně v zájmu rodičů, dětí i škol, aby jejich žáci uspěli,“komentuje Bohumil Kartous ze vzdělávací společnosti EDUin.
Tlaku čelí hlavně páťáci, kteří usilují o studium na osmiletých gymnáziích, kde bývá největší přetlak. „Ukazuje se, že právě míra takové extra přípravy může rozhodnout o úspěchu dítěte,“říká Kartous.
Podle Zíky je tlak na potomky někdy na škodu: „Děti jsou frustrované tím, že je rodiče nutí, aby navštěvovaly doučovací kurzy a dostaly se na víceletá gymnázia. Řekl bych, že to těm dětem příliš neprospívá.“Když už, měli by si rodiče dát pozor, zda se doučování nesoustředí pouze na procvičování testů.
Podoba testu by neměla děti během přijímačkového dne překvapit. „Jednak jsou vzorové testy na našich webových stránkách a zhruba padesát procent škol dělalo v lednu přijímačky nanečisto,“popisuje Zíka.
Žáci, kteří se hlásí na maturitní obory, se s největší pravděpodobností nevyhnou zkoušce dospělosti z matematiky. Povinnou maturitu z počtů podle současného schváleného plánu v roce 2021 otestují gymnázia, o rok později i odborné školy. Výjimku dostaly umělecké, zdravotnické a sociální obory.
Podle bývalé ministryně školství Kateřiny Valachové se do té doby výuka matematiky na školách změní natolik, aby ji zvládl každý student. „Nevidím sebemenší snahu cokoliv měnit, naopak. Je alarmující, že učitelé matematiky chybí, školy je nemohou sehnat,“obává se naopak Kartous.
Podobně jako u přijímacích zkoušek trápí studenty i u maturity nejvíce matematika. I když ji loni zvládlo o 1,5 procenta více studentů než předloni. Napoprvé ji nezvládl každý pátý maturant.