Volby hnaly Maďary do front

Poslední předvolební průzkum

BUDAPEŠŤ/PRAHA Voliči v Maďarsku včera hlasovali o složení nového parlamentu a tím nepřímo i o budoucí vládě.

O rozdělení křesel v 199členném Národním shromáždění rozhodovalo okolo osmi milionů voličů. Favoritem voleb byla dosavadní vládní koalice Fidesz premiéra Viktora Orbána amaďarských křesťanských demokratů (KDNP), jež tvořily kabinet posledních osm let.

Výsledky hlasování nebyly až do uzávěrky tohoto vydání známy. Ústřední volební komise na- konec kvůli velkému zájmu rozhodla, že započteny budou hlasy všech voličů, kteří stáli v době uzavření volebních místností v 19 hodin ještě ve frontě.

Od vysoké volební účasti si slibovala lepší výsledek především opozice, která kalkulovala s tím, že vládní strany mají omezený potenciál a nedokážou mobilizovat žádné voliče navíc.

Opoziční strany se také snažily na poslední chvíli vytvářet spojenectví v některých z celkem 106 jednomandátových obvodů. Právě tamní výsledky byly klíčové pro budoucí rozložení sil v parlamentu. Někde proto stáhly své uchazeče ve prospěch kandidáta, který měl v souboji se zástupcem Fidesz-KDNP největší šanci.

Ke spolupráci docházelo hlavně v Budapešti, a tomezi socialisty a některými menšími liberálně-levicovými stranami. Naopak radikální strana Jobbik na podobná spojenectví nepřistoupila.

Velký zájem o volby registrovaly i maďarské zastupitelské úřady v západoevropských metropolích. Například v Londýně a v Paříži se tvořily dlouhé fronty.

Fidesz-KDNP (konzervativní pravice) – 45 procent

Jobbik (pravicoví radikálové) – 20 procent

Koalice socialistů a menších levicových stran – 19 procent LMP (Zelení) – 7 procent Demokratická koalice (sociální liberálové) – 5 procent

Momentum (liberálové) – 2 procenta

Zdroj: agentura Publicus, 3. dubna 2018

Podobně jako v roce 2014 mohli i letos hlasovat zástupci maďarských menšin v sousedních státech. Před čtyřmi lety téměř 95 procent z nich podpořilo koalici Fidesz-KDNP.

Pro letošní volby se registroval odhadem necelý půlmilion zahraničních Maďarů, což je jednou tolik než před čtyřmi lety. Jejich hla- sy by mohly vládě vynést několik křesel potřebných pro zisk ústavní většiny.

Její opětovný zisk byl oficiálním cílem premiéra Orbána i nyní. Dvoutřetinová většina by mu totiž umožnila přijímat takzvané „kardinální zákony“. To jsou normy s váhou ústavních zákonů, jež mají zajistit dlouhodobou neměnnost některých klíčových pravidel v zemi, včetně třeba zákonů stanovujících volební pravidla, fungování médií či soudnictví.

Před čtyřmi let stačilo Orbánově straně při 62procentní volební účasti necelých 45 procent hlasů k zisku dvoutřetinové většiny. Byla ovšem těsná a koalice Fidesz-KDNP o ni během let 2014 a 2015 přišla.

Vláda kritizovala migraci, opozice korupci

Vládní strany šly do voleb bez klasického volebního programu. Jejich programem byla de facto dosavadní politika premiéra Orbána. Během zhruba měsíc trvající kampaně se předseda vlády prezentoval jako ochránce maďarských zájmů ve vtahu k institu- cím Evropské unie i velkým nadnárodním korporacím.

Jejím ústředním motivem byla kritika aktivit amerického miliardáře s maďarskými kořeny George Sorose. Právě jeho viní Orbán z financování neziskových organizací, jež se angažují v pomoci běžencům. Sedmaosmdesátiletý filantrop židovského původu dle premiéra a jeho strany údajně prosazuje plán, který má dostat do Evropy miliony migrantů z muslimských zemí a tím změnit její charakter.

Opozice naproti tomu voličům slibovala, že zlepší situaci ve školství a zdravotnictví, jež trpí nedostatkem lékařů kvůli jejich odlivu do západní Evropy. Především ale upozorňovala na korupci, případně úzké propojení mezi politiky vládních stran a byznysem.

Orbán v rozhovoru pro maďarský provládní internetový portál Origo, jež vyšel těsně před volbami, znovu potvrdil, že jeho vláda bude dál prosazovat protiimigrační politiku. „Poté, co Bavorsko, Itálie, Česko a Rakousko daly najevo, že jsou proti imigraci, je teď na řadě Maďarsko,“prohlásil.

Letošní maďarské volby vzbudily velký zájem voličů, a to nejenom doma, ale i v zahraničí. Ústřední volební komise rozhodla, že započteny budou i hlasy lidí, kteří stáli v době oficiálního uzavření volebních místností ještě ve frontách.