Kankán Pelikán
Ministr elegán zdrhá při prvních potížích
Odchod Roberta Pelikána je ztrátou pro politiku, hnutí ANO i spoustu lidí, jimž jeho snaha mohla pomoci. To říkáme s plným vědomím toho, že pan ministr není Mirek Dušín a šlo mu především o vlastní tvář a slávu.
Premiér chce, abych byl ministrem. Lidé mne chválí, volí a kroužkují. Mám spoustu rozdělané práce, zejména té, která má pomoci těm nejslabším a nejchudším. Jsem výrazným představitelem liberálnějšího proudu v nejsilnější partaji v zemi. Můj hlas je pro podobně naladěné kolegy důležitý. Ale protože mne nechce prezident, tak do všeho hodím vidle a odcházím z politiky. Rozhodnutí Roberta Pelikána je v tomto smyslu dětinské a těžko pochopitelné.
Jeho rozchod s hnutím ANO by dával smysl, kdyby přišel v létě. Kdyby řekl: „Nechci být ministrem pod premiérem obviněným policií.“Nebo kdyby řekl: „Náš projekt se posunul z původně relativně liberálního v konzervativně-socialistický, což je pro mne nepřijatelné.“Nebo kdyby měl kabinet Andreje Babiše vládnout s podporou extremistů. Ale proč teď? ANO je úplně stejné jako před půl rokem, kdy ministr hájil svého šéfa před policií.
Pelikán je ve svých vlastních očích konzistentní, když říká, že „si na omezenou dobu odskočil ze svého občanského povolání k funkci ministra spravedlnosti. Neměl jsem nikdy potřebu být v politice jinak než na ministerstvu.“Nechť se na nás nezlobí, tyto věty asi voličům coby dvojka pražské kandidátky a lapač liberálních hlasů neříkal.
Kdyby Robertu Pelikánovi šlo opravdu o věc, nezdrhne z celé války při prvním náznaku potíží – tedy neochotě Miloše Zemana jmenovat jej ministrem. Kdyby myslel vážně všechno, co říkal o chybách nového občanského zákoníku, o problémech občanského soudního řádu, kdyby mu skutečně záleželo na lidech, kteří se do konce života nemohou vyhrabat z dluhové pasti, pak by za svou vizi bojoval i bez ministerské sesle.
Říká-li Pelikán, že v ANO převažuje necitlivý, tvrdý přístup k lidem v nouzi, těžko s ním nesouhlasit. Jeho humanistické krédo zní: „Musíme respektovat, že všichni lidé jsou lidské bytosti. A že ti lidé mají děti a ty za nic nemohou. A že když je budeme vylučovat a zastrašovat, ničemu to nepomůže.“Zlatá slova, pane ministře. A čemu pomůže, když teď odejdete ze sněmovny a tyto lidi necháte napospas exponentům exekuční mafie a lidem, kteří rozumějí akorát kvalitě salámů? Petr Kamberský