Nová instrumentace hymny je nevhodná

Přečetl jsem si i různé další úvahy o nové „verzi“české státní hymny. Zatím jsem četl jen názory nehudebníků, případně názory hudebních amatérů.

Z odborného hlediska je nutno říci, že nejde o novou verzi, pouze o novou instrumentaci, provedenou panem Milošem Bokem. Mně se tato instrumentace nelíbí.

Jde o to, že píseň Kde domov můj vznikla v roce 1834, tedy časově i svým charakterem patří do období hudebního raného romantismu. Proto také instrumentace by měla respektovat dobové zvyky, tedy menší orchestr a určitou uhlazenost. Instrumentace Miloše Boka se blíží pozdně romantickému charakteru oper Richarda Wagnera nebo Richarda Strausse, je velkolepá, bombastická, mohutná a to je něco, co našim českým vlastencům, kteří píseň tvořili, nebylo vlastní. Naopak stáli proti obrovské německé habsburské mašinerii.

Opatření, že se budou hrát dvě sloky místo jedné, aby byla hymna delší, není opatření tvůrčí, žádná nová verze, je to jen opatření organizační.

Miloš Bok je člověk, který ovládá dobře skladatelské řemeslo, to ale neznamená, že jeho vkus je vlastní všem ostatním obyvatelům České republiky.

Všimněte si, že hymny např. Německa nebo Anglie jsou také krátké písňové formy a jsou interpretovány důstojně a uhlazeně. Proto by se i interpretace naší státní hymny měla realizovat v důstojném a uhlazeném stylu. Zažil jsem okamžik, kdy Pavel Šporcl hrál hymnu na housle na ledové ploše zlínského stadionu, jednohlasně, ale bylo to se vší úctou a s vkusem.