Brexit ohrožuje mír v Severním Irsku
Před dvaceti lety ukončila Velkopáteční dohoda sektářské násilí v Severním Irsku mezi probritskými protestanty a republikánskými katolíky. Přežije ale odchod Spojeného království z Evropské unie?
LONDÝN/PRAHA Necelý rok již vyjednávají Londýn a Brusel o podmínkách, za jakých Spojené království koncem března 2019 oficiálně opustí Evropskou unii.
Stále zřetelněji se přitom ukazuje, že jedním z největších problémů, který bude třeba vyřešit, je budoucí propustnost hranice mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ty se staly po mnoha desítek let trvajícím ozbrojeném konfliktu naplno průchodné díky Velkopáteční dohodě podepsané 10. dubna 1998.
Vláda v Londýně nicméně trvá na tom, že odchod Britů z Unie bude znamenat nejenom vystoupení z vnitřního trhu, ale i z celní unie. Dopady na severoirské hospodářství, které je s tím na jihu ostrova silně propojeno, by byly vážné.
Situace v britské provincii je o to komplikovanější, že již více než rok nemá vlastní vládu. Právě Velkopáteční dohoda stanovila, že se na ní musejí podílet nejsilnější strany na protestantské a katolické straně. Avšak protestantská Demokratická unionistická strana (DUP) a katolická republikánská Sinn Féin nechtějí ze svých pozic ustoupit, a tak Severnímu Irsku reálně hrozí přímá správa z Londýna. Podobně tomu bylo v letech takzvaných nepokojů (1969 až 1998), při nichž během tří desítek let zahynulo okolo 3500 lidí a dalších 47 tisíc jich bylo zraněno.
Ve sporu o vládu ovšem táhne DUP za delší konec. Její pozice výrazně posílila poté, co britská konzervativní premiérka Theresa Mayová přišla loni v červnu při předčasných volbách o většinu a od té doby drží její vládu při životě deset poslanců DUP.
Jejich šéfka Arlene Fosterová, jež prosazovala v referendu odchod z Evropské unie, se nyní snaží ovlivňovat i jednání s Bruse- lem o brexitu. Katolické obyvatelstvo v provincii naopak hlasovalo většinově za setrvání v EU a výrazně přispělo k tomu, že Severní Irsko ze 60 procent odchod ze Společenství odmítlo.
Obětují ji?
Budoucí status Severního Irska začíná již silně rezonovat i mezi britskými politiky, hlavně mezi těmi, kteří patří k tvrdému jádru odpůrců EU.
„Všechny ty řeči o Irsku, ohroženém míru a hranici jsou vymyšlené problémy,“reagoval na to vlivný konzervativní poslanec a neformální vůdce euroskeptického křídla Jacob Rees-Mogg.
I další politici dali v nedávné minulosti najevo, že při rozhodování, jestli udržet Velkopáteční dohodu na úkor brexitu, preferují odchod z EU.
A bývalý konzervativní ministr pro Severní Irsko Owen Paterson dokonce prohlásil, že kolaps regionální vlády v Severním Irsku prý ukázal, že Velkopáteční dohoda dosloužila.
„Tito lidé si uvědomují, že Velkopáteční dohoda stojí v cestě brexitu,“reagoval na podobná prohlášení někdejší irský premiér Bertie Ahern. Právě on ji před 20 lety se svým tehdejším britským protějškem Tonym Blairem vyjednal a následně podepsal. Velmi výrazně se ovšem ve věci angažovali i tehdejší americký prezident Bill Clinton a dlouholetý šéf demokratů v americkém Senátu George Mitchell.
Jejímu uzavření předcházela několikaletá tajná jednání. Prvním krokem na cestě k míru v Severním Irsku bylo vyhlášení příměří ze strany polovojenské Irské republikánské armády (IRA).
Vstřícnost prokázaly i vlády v Dublinu a Londýně. Irská republika se například vzdala svého historického nároku na Severní Irsko. Londýn naopak slíbil, že nebude bránit tomu, pokud by se někdy v budoucnu většina obyvatel provincie chtěla připojit k Irské republice. Dohodu následně schválili občané na obou stranách hranice v referendech.
Právě otázka možného referenda o připojení Severního Irska k Irské republice se nedávno objevila v souvislosti s nadcházejícím brexitem.
Vedení katolické strany Sinn Féin totiž chce během příštích pěti let podobné hlasování prosadit.