Přišla jsem o syna, dceru znásilnili

Rohingové

Nejpalčivější humanitární krize světa v současnosti – tak mluví OSN o situaci milionu Rohingů, kteří uprchli před etnickým násilím a čistkami z Myanmaru do sousedního Bangladéše. Chudá a už tak mimořádně hustě zalidněná země se nyní s příchodem dešťů obává nejhoršího.

Rohingů. Teď je však na hranici svých možností. Mimořádně hustě zalidněná země se i bez tolika uprchlíků potýká s vytěžováním zdrojů a chudobou. Asi z 90 procent jsou uprchlíci závislí na potravinové pomoci. Čeká se přitom, že jich bude přibývat. Jenom letos se v táborech podle odhadů narodí 60 až 100 tisíc dětí. Řada po znásilnění vojáky.

Zprvu rohingští uprchlíci přicházeli do Bangladéše zalesněnou krajinou přes pozemní hranici. Nyní se však bojí. Myanmarská armáda podle nich hranici zaminovala, aby se už nemohli vrátit. Zranění, která v uplynulých měsících ošetřovali lékaři v provizorních podmínkách uprchlických táborů, miny potvrzují.

Teď však mají zdravotníci obavy spíše z něčeho jiného. Každým dnem Bangladéš zasáhnou monzunové deště. Životadárný, ale i ničivý živel si v zemi každoročně vyžádá stovky obětí. Podemletá koryta v krajině dávají tušit, s jakou silou tu dokáže příroda udeřit. Nízko položená místa zaplaví voda. Prašné cesty se v řádu desítek minut dokáží změnit v bahnitá pole, s nimiž si neporadí ani kola terénních aut a kamionů. A ze strmých svahů se stávají nekontrolované

Rohingové se považují za potomky muslimů, patrně arabských a perských kupců, kteří do Myanmaru přišli před staletími. Tamní vláda ale namítá, že jsou to nelegální migranti, kteří přišli do většinově buddhistické země za britské koloniální nadvlády jako levná pracovní síla v zemědělství.

V roce 1982 vojenská junta Rohingy zbavila občanství. Politika, kterou vůči nim dodnes vláda uplatňuje, připomíná apartheid v JAR. Nesmějí se volně pohybovat mimo vesnice, nemají právo vykonávat některá povolání, bez povolení se ani nesmějí ženit. Mají omezený přístup ke zdravotní péči či vzdělání.

Myanmarská vláda nedávné akce v Rakhinském státě označuje za protiteroristické operace, jimž předcházely útoky povstalců ze skupiny ARSA na bezpečnostní složky. Namítá, že ARSA je podporována islamisty ze zahraničí a má vazby mimo jiné na krajany v Saúdské Arábii.

Jen od srpna přijal na 700 tisíc Rohingů. Oficiální status uprchlíků jim ale na rozdíl od těch, kdo přišli už v 90. letech, neudělil. Na území uprchlických táborů také nesmí vyrůst trvalé stavby. Kritici namítají, že vláda v Dháce i takto demonstruje, že Bangladéš

Tvoří polovinu z celkem 865 tisíc rohingských uprchlíků, kteří podle OSN našli útočiště v Bangladéši. Na 63 tisíc dětí mladších pěti let trpí podvýživou. Děti

V březnu přijala rezoluci o založení nezávislé mezinárodní mise k vyšetření zločinů na Rohinzích, z nichž je viněn Myanmar Organizace spojených národů