Vlak nádorů pojede ještě dvacet let

Cigaretový kouř stejně jako kouř táborového ohně nebo silné chemické výpary dráždí sliznice spojivek a dýchacích cest. To se pak může projevit přechodným chrapotem a kašlem.

„Každodenní dráždění ale automaticky vede k chronickým změnám zánětlivého charakteru, které trvale poškozují průdušky a plicní sklípky. Aktivní kouření a dokonce i pasivní vdechování cigaretového kouře může u citlivého alergika spustit silný astmatický záchvat. U starších lidí může přivodit srdeční infarkt či cévní mozkovou příhodu,“upozorňuje Stanislav Losse, zástupce přednosty kliniky plicních nemocí a tuberkulózy Fakultní nemocnice Olomouc.

Následky kouření jsou podle doktora Losseho obvykle přímo úměrné době a počtu vykouřených cigaret.

Radioaktivita, chemie, tabák

„Kuřák si často dává do souvislosti jen nastupující průduškové potíže a rychlejší zadýchávání při zátěži. Škodlivost kouření je ale mnohem komplexnější a záludnější. Je zjištěno, že kuřáci v České republice umírají z nejrůznějších příčin o patnáct let dříve, než kdyby nekouřili,“pokračuje olomoucký lékař.

S kouřením je asi nejvíce spojována rakovina plic. Ta ale nevznikne hned. Navíc přece existují lidé, kteří se s cigaretou dožívají vysokého věku, může argumentovat zastánce tabáku.

„Ano, početím potomka předávají rodiče dětem své geny, včetně dispozice k některým nemocem. Genetická výbava našich buněk ale s věkem stárne. Tím narůstá riziko kritické chyby při opravách a přepisu zakódovaných informací. Ta může vést ke vzniku nádorových buněk. S tím obvykle nic nenaděláme. Můžeme ale ovlivnit faktory, které pro- kazatelně mnohonásobně zvyšují riziko vzniku nádoru. Z těch nejznámějších je to radioaktivní záření, chemické karcinogeny a především tabákový kouř. Čím více se vystavujeme rizikům, tím větší je riziko, že se něco pokazí,“varuje Stanislav Losse.

Zhoubná emancipace

Rakovinou plic u nás onemocní ročně přes šest tisíc lidí. U mužů je dlouhodobě na prvním místě v úmrtnosti mezi nádory.

„Kouření může za 90 procent těchto úmrtí. Potěšující je, že s omezováním kouření v mužské populaci klesá v posledních letech mírně výskyt nádorů plic u mužů. To ale neplatí u žen, kde jsme naopak svědky rychlého nárůstu. Ženy tak jednoznačně doplácejí na pokračující emancipaci a zvýšené kouření. Je to jako rozjetý vlak. I kdyby všichni najednou přestali kouřit, tak rakovina plic se bude ve zvýšené míře vyskytovat ještě dvacet let,“říká Stanislav Losse.

Mimo nebezpečí samozřejmě nejsou ani děti. Ty rády napodobují, experimentují a jsou snadno ovlivnitelné okolím a reklamou.

První experimenty s cigaretami začínají podle statistik obvykle v deseti letech věku, v Praze o půl roku dřív. Masivně se pak kouří na středních školách. Ve věku 18 let už kouří 90 procent všech budoucích kuřáků a u většiny se vytvoří závislost, ze které téměř není úniku. Přitom podle zákona si v tomto věku teprve smějí začít cigarety legálně kupovat.

Nádory, plodnost i sebevraždy

Kouření má v České republice ročně na svědomí 15 500 lidí. „Mnoho nemocí si kuřák ani nespojí s cigaretami. Kromě rakoviny plic výrazně hrozí i další nádory, z cévních nemocí je to mozková mrtvice, srdeční infarkt, vysoký krevní tlak, špatné prokrvení nebo dokonce ztráta dolní končetiny. Při postižení jemných cévních vlásečnic přicházejí častější nemoci ledvin, potíže s cukrovkou, zhoršení zraku, sluchu, impotence u mužů a zhoršená schopnost žen počít a porodit zdravé dítě. Rychleji řídnou kosti, žloutnou zuby a stárne kůže. Kouření také zhoršuje revmatické choroby, hojení zánětů i ran po operacích. Navíc přitěžuje při psychických chorobách a zvyšuje pravděpodobnost sebevraždy. Mimo jiné má taky hormonální a metabolické vlivy, mění hladiny a účinnost léků.“

I proto by podle doktora Losseho měla být léčba závislosti na tabáku dostupná všem a zdarma. „Měla by probíhat masivní osvěta, která vysvětlí lidem, proč je mnohem lepší nekouřit a proč jsou nutné nekuřácké veřejné prostory. Že pasivní kouření a dokonce i pobyt ve vyvětraných kuřáckýchmístnostech opravdu a měřitelně škodí. Že je třeba chránit především naše děti, protože dětský organismus je ve vývoji, a tedy mnohem zranitelnější. Děti ještě neumějí plně vyhodnotit rizika a jsou snadnou obětí velkého tabákového byznysu. A velké peníze jsou důvodem, proč se pořád jede dál. I přes jasná fakta,“zdůrazňuje doktor Losse.

Jak neztloustnout

Aktuálně se zdá, že produkce škodlivin ze zahřívaného tabáku (například v přístroji IQOS) a ještě zřetelněji z elektronických cigaret je nižší než u klasických cigaret. Přechod na tyto formy by tak mohl být pro uživatele zdravotně prospěšný, pokud nedokážou zanechat kouření úplně.

Jedním z argumentů proti přechodu kuřáků na nikotinovou abstinenci jsou obavy, že by jim mohla zvýšit chuť k jídlu a být příčinou tloustnutí.

„Váhový přírůstek je způsoben především častou tendencí přebít abstinenční stres a chutě na cigaretu jídlem, žvýkáním nebo bonbony, tedy snahou zaměstnat ústa,“připomíná Stanislav Losse.

„Současně se spolupodílí i úprava metabolismu a fungování celého těla, především zažívacího traktu. Je proto potřeba s tím počítat a od počátku hlídat stravu. Volit raději méně kalorická jídla, nejlépe zeleninu a ovoce, amísto slazených limonád pít dostatek čisté vody. Přiměřená pohybová aktivita a sport pomáhají snadněji překonat abstinenční potíže, zlepšují náladu i energetický výdej,“radí doktor Losse.

Mnoho kuřáků tvrdí, že moc nekouří, takže vliv na jejich zdraví je zanedbatelný. Nemají pravdu. Už jediná cigareta poškozuje.