Zvlhčený a nalíčený
chlap je cítit potem a maže se tak maximálně indulonou, a to jen když se spálí.
V podstatě jakýkoliv přípravek, který se nachází v dámském oddělení, už se najde i v řadách pro muže. Jen přebalený do šedostříbrných či bílomodrých krabiček a jiných obalů. Mimochodem, obsah bývá zhusta stejný, jen parfemace se upravuje, aby pánové nevoněli po jasmínu.
ČEKSTAJL
Zajímavé je, jak postupně se stala z užívání kosmetiky tou proklamovaně silnější polovinou lidstva norma. Těžko si představit, že by třeba před patnácti či dvaceti lety běžela v televizi pořád dokola reklama, v níž si postpuberťák patlá na obličej černou pleťovou masku s „aktivním uhlím“, která jeho pokožku promění v dokonale hladký akné prostý prostor. Dřív si uhříky v reklamách ošetřovaly jen slečny a chlapci kolem nich tak nenápadně tančili, aby chytřejším došlo, že i oni si můžou od beďarů odpomoct.
Ale jde to ještě dál. Mezi blogery ve světě se rozmohlo něco na způsob hnu- tí, které by se dalo označit jako „beauty boys“. Jsou to hoši, kteří se malují. Ne že jen zakrývají třeba nedokonalosti nějakým korektorem a snaží se, aby případné použití pudru vypadalo co nejpřirozeněji. Ne. Jdou do toho opravdu natvrdo. S linkami, stíny, řasenkami, zdravíčky… A slaví úspěch. Nejenže mají své stovky tisíc fanoušků. Vzaly je na vědomí i kosmetické firmy a vloni se tak třeba tváří Rimmelu stal videobloger Lewys Ball. Také Maybelline má svého malovaného chlapce – Mannyho Gutieereze. A James Charles se stal prvním hochem, který to dopracoval na obálku časopisu CoverGirl.
Dosud byly podobné výstřelky vyhrazeny popovým hvězdám, jako býval David Bowie nebo Boy George. Ti to ale měli nebo mají jako image, převlek pro své popové já. Beauty boys tvrdí, že brzy přestane být důležité pohlaví toho, kdo nosí make-up. Budou ho podle nich totiž nosit všichni. O tom si dovolí Čekstajl pochybovat. Zvlhčené mužské tváře projdou, ale linky si chlapi malovat po ránu fakt nebudou.