Jádro Unie je v eurozóně
Slovinsko vstupovalo do Evropské unie před 14 lety stejně jako Česko. Na rozdíl od něj je dnes členem eurozóny a podporuje další prohlubování integrace. „Na 75 procent slovinského exportu míří do zemí Evropské unie. Je tedy přirozené, že chceme být v této pozici,“říká tajemník slovinského ministerstva zahraničí Iztok Mirošič.
LN Slovinsko vstoupilo do EU v roce 2004, tedy stejně jako Česko. Přesto má dnes v unijních kruzích značně jinou reputaci než právě Česko, Maďarsko či Polsko, které kromě jiného i kvůli dohadům o migraci získaly tak trochu punc potížistů. Slovinsko ve stěžejních otázkách naopak drží pospolu s Bruselem. Čím to?
S Českem sdílíme v rámci Evropské unie mnoho politických postojů a máme velmi dobré ekonomické vztahy. Nicméně pokud jde omigraci, rozhodli jsme se podílet na přerozdělení uprchlíků z Itálie a Řecka. Také již během bosenské války Slovinsko přijalo sto tisíc uprchlíků. Navzdory tomu jsme si dobře vědomi potřeby kontroly schengenské hranice. Nyní má Slovinsko na starosti vnější unijní hranici. V době velké migrační vlny takzvanou západobalkánskou trasou ze Sýrie, Turecka přes Řecko až do Německa přešlo přes slovinské území víc než půl milionu uprchlíků. Postoj Slovinska je takový, že unijní sedmadvacítka, nebudeme-li počítat Velkou Británii, která je na odchodu, je solidní, silnou rodinou.
LN Slovinsko bylo v roce 2007 vůbec první z nových členských zemí, která tehdy přijala euro. Co jste si od toho slibovali?
Provedli jsme to, co bylo v našem národním zájmu. Tím bylo stát ve středu toho, co bychom nazvali živoucím jádrem Evropské unie, nejvyspělejšími a modernizovanými zeměmi. Když jsme v roce 1991 dosáhli nezávislosti, nikdo si nemyslel, že tam Slovin- První z „nováčků“s eurem. sko spěje. Od začátku jsme se ale chtěli ubírat tímto směrem. Protože jsme malým trhem, bylo v našem zájmu vstoupit do eurozóny. Malou slovinskou ekonomiku to stabilizovalo.
LN Platí to i pro další prohlubování integrace?
Pokud budeme v dalších letech svědky snah o rozšíření spolupráce v takových záležitostech, jako je eurozóna, Slovinsko by se rádo stalo součástí skupiny nejpokročilejších zemí. Budoucí jádro Evropské unie je v eurozóně. V 19 zemích, které dnes tvoří eurozónu. Řekněme, že zhruba 75 procent slovinského exportu míří do zemí Evropské unie. Je tedy přirozené, že chceme být v této pozici.
LN Zaznívají ovšem i návrhy na prohloubení integrace, které ne- jsou všem zcela po srsti. Třeba ten, že by měl být ustaven ministr financí a rozpočet pro skupinu zemí eurozóny, jak navrhoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Je i v tomto ohledu Slovinsko stále pro?
Tak jako máme v Evropské unii rozpory ohledně migrace, jsou tu odlišné názory také ve finančních a hospodářských otázkách. Na jedné straně je tu Ně- mecko, které hájí úspornou politiku a zdravý stav rozpočtů jednotlivých zemí. Na druhé straně je Francie, Itálie a další země, které prosazují větší solidaritu v otázkách financí a bank napříč celou eurozónou. A tyto dvě vize jsou si poměrně vzdálené. Slovinsko stojí v otázkách financí spíše na straně Německa.
LN Slovinsko se ale svým způsobem angažuje téměř ve všech iniciativách, ať už jde o formát spolupráce s Čínou 16+1, skupinou V4, nebo projekt Trojmoří, v němž je sdruženo 12 zemí střední a východní Evropy. U Trojmoří se spekuluje o tom, zda je to politický projekt se snahou utvořit protiváhu západoevropským zemím, nebo ryze praktická spolupráce v energetice. Jak se na to díváte?
Ideou Trojmoří je po infrastrukturní a energetické stránce propojit východní části Evropské unie od Baltského až k Černému a Středozemnímu moři. Nevidíme to jako politický projekt a nechceme, aby představoval novou dělicí linii, ale jako užitečnou, praktickou spolupráci v infrastruktuře a energetice. Chtěli bychom ale vidět mnohem větší zapojení Evropské komise v tomto projektu a možná také i dalších členských zemí, které měly vždy historicky vazby na střední Evropu – Itálie a dalších.
LN Vedle evropských zemí se v projektu angažují také Američané, zejména kvůli exportu zkapalněného zemního plynu (LNG). Nejdřív Polsko a teď i Chorvatsko kvůli tomu plánují postavit terminál. Chystá něco takového také Slovinsko?
Američané jsou v projektu zahrnuti, protože mají zájem podílet se na energetických projektech v Evropě. Z pohledu Evropské unie to odpovídá snaze diverzifikovat dodávky. Jak chorvatský, tak polský projekt podporujeme a jsou také na seznamu unijních priorit. Slovinsko jako takové se o ně ovšem zajímá spíše z pohledu tranzitní země, nikoliv koncového spotřebitele. Neplánujeme vlastní terminály. Byla by to obrovská zátěž pro životní prostředí, námořní dopravu i náš turistický ruch. Máme aktuálně zdroje jinde a jsme napojeni na plyn z Rakouska.