Entuziasmus pro změny a reformy ochabuje

Podle německého hospodářského deníku Handelsblatt Evropská komise varuje, že jednání o reformě eurozóny se nacházejí ve stadiu kolapsu. Handelsblatt cituje Valdise Dombrovskise, viceprezidenta Evropské komise, který prozradil, že do června asi žádná rozhodnutí nebudou hotová. Také Klaus Regling, šéf Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), varoval před „politickou blokádou“reforem eurozóny.

Největší spor se zatím týká dokončení bankovní unie. V rámci toho jde především o načasování společného evropského pojištění vkladů a o to, jak vymyslet úvěrovou linku, ze které by záchranný val ESM mohl v případě krize a výjimečných událostí poskytovat peníze budoucímu fondu na řešení situace bank v problémech (bank resolution fund). Jde o to, jak by byl v takovém případě ESM financován. Spory se nepochybně povedou i o to, jak postupovat vůči věřitelům, vkladatelům a akcionářům bank a jak definovat systémově důležitou banku. Postup je zatím podle Dombrovskise nejasný. Hlavním důvodem je přetrvávající opozice vůči tomuto projektu ze strany osmi členských zemí eurozóny v čele s Nizozemskem. Opozičníci trvají na tom, že banky mají nejprve snížit poměr klasifikovaných a špatných úvěrů na nějaký práh, jehož úroveň také není specifikována. Dále trvají na tom, že má být napřed výrazně omezen podíl státních dluhů v držení bank. Nizozemská skupina také navrhuje automatickou restrukturalizaci postižených bank na úkor věřitelů a akcionářů předtím, než může být půjčka z ESM poskytnuta. Teprve pak prý zmíněné státy budou moci souhlasit s tím, aby se záchranný val ESM transformoval v něco na způsob Evropského měnového fondu.

Není jasné, zda této skupině států jde o to, reformu eurozóny úplně zablokovat, nebo vyjednat nejlepší podmín- ky z hlediska jejich národních ekonomických zájmů.

Podle Handelsblattu zatím k žádnému pokroku na žádné této frontě nedošlo. Takže jediné, co může případnou reformu eurozóny zachránit, je nějaké oživení a energie ze strany německé vlády.

Novou energii by mohl přinést očekávaný nový francouzsko-německý poziční dokument. Německá kancléřka Angela Merkelová se ale zatím nedohodla s novým ministrem financí Olafem Scholzem na společném postoji. Po odchodu nadšeného eurofederalisty Martina Schulze z pozice šéfa SPD si nikdo není jistý ani tím, jaký německý názor vlastně bude a jestli vůbec nějaká nová energie přijde.

Vzhledem k tomu, že nová robustní ekonomická krize zatím není na obzoru, klesá v Evropě silná vůle k nějakým revolučním posunům. Možná se bude řešení jenom klasicky odkopávat po cestě, než to nějak vyšumí. Naléhavost přijde znovu až s další krizí.

Mimochodem: možná to podobně dopadne i s navrhovanou změnou dublinského migračního systému, včetně u nás obávaného permanentního relokačního mechanismu pro uprchlíky. Migrační vlna opadává a s ní i pocit naléhavosti situace a urputná politická vůle něco měnit. O Dublinu IV se má v Evropské radě rozhodovat v červnu, možná se ale všechno odloží. Eurozóna i Dublin IV.

Bude-li to tak, je to pro Českou republiku spíše dobrá zpráva. V našem zájmu nyní není nějaká další integrace eurozóny a dvourychlostní Evropa. Stejně tak v našem zájmu není permanentní relokační mechanismus a jeho politické následky.

Na serveru Eurointelligence.com, kde se eurozónou regulérně zabývají, konstatují, že než takováto reforma eurozóny, to asi raději nic. Hlavním smyslem reformy eurozónymá přece být posílit ji pro případ nějaké nové velké krize, která se přižene zvenčí, podobně jako se finanční krize roku 2008 přihnala z Ameriky. Navrhované kroky v tom směru nepomáhají. Lepší je podle Eurointelligence.com nějaké společné bezpečné aktivum eurozóny, společný dluhopis, o kterém se ale bohužel v oficiálních návrzích vůbec neuvažuje.

Autor je předsedou správní rady IPPS