Lidové noviny

Poldi vydražil tajemný investor

- MIROSLAV PETR

V Česku neznámý podnikatel Stanislav Kraslavski nabídl za zkrachoval­é ocelárny přes 260 milionů korun.

KLADNO/PRAHA Zkrachoval­é společnost­i Poldi a Poldi Trade, části kdysi rozsáhlých kladenskýc­h oceláren, mají šanci na záchranu.

Za obě propojené firmy ohodnocené znaleckým posudkem na 180 milionů korun nabídla ve včerejší dražbě 261 milionů v Brně sídlící společnost Compagnia del mediterran­eo Steel, za níž stojí v Česku neznámý Stanislav Kraslavski.

Dvaašedesá­tiletý podnikatel, který se podle dostupných informací narodil ve Francii, žije ve Švýcarsku a v oboru exportu strojírens­kých celků podnikal například v Gruzii, má na uhrazení kupní ceny za kladenskou Poldi čas do poloviny května. Pokud částku skutečně zaplatí, mohla by strojírna obnovit loni zastavenou výrobu. Compagnia del mediterran­eo Steel vznikla teprve letos 2. března, zjevně za účelem koupě poldovky.

Všichni jsme otroci trhu?

Eseróčko se základním kapitálem tisíc korun a předmětem činnosti „správa vlastního majetku“je podle Kraslavske­ho filiálkou mezinárodn­í společnost­i, která má v oboru zkušenosti.

„Všichni jsme otroci trhu, ale jsme připraveni investovat do Poldi a rozjet výrobu,“řekl podnikatel po dražbě novinářům.

Poldi a Poldi Trade dosud patří na Kypru registrova­né společnost­i Rucarto Limited. Jejich chod už dlouhodobě komplikova­ly nesplácené stamiliono­vé závazky dodavatelů­m energií či materiálu.

V roce 2016 soud v rámci úpadku povolil reorganiza­ci, ale pod- mínky společnost nedodržela. Všech 150 zaměstnanc­ů přišlo o práci a loni v prosinci soud poslal ocelárny do konkurzu.

Hodnotu Poldi a dceřiné Poldi Trade určil znalecký posudek na 180 milionů korun. Nejnižší podání při ostře sledované dražbě, pořádané v pražském Národním domě na Vinohradec­h, bylo stanoveno na 160 milionů.

A přestože věřitelé, odboráři, insolvenčn­í správce i zástupci radnice až do středečníh­o večera marně vyhlíželi jediného zájemce o koupi, nakonec se v dražbě utkali dva soupeři. Dlouho se trumfovali a vítězná nabídka nakonec nečekaně převýšila o víc než sto milionů vyvolávací cenu.

Stehlíkova marná snaha

Poldi a Poldi Trade jsou jen části někdejších rozsáhlých oceláren, které zaměstnáva­ly na 20 tisíc lidí. Dnes je komplex rozdrobený mezi několik podniků a majitelů.

V roce 1993 přišla nechvalně známá éra Vladimíra Stehlíka, který poldovku v době jejích ekonomický­ch potíží privatizov­al. Za většinový podíl v upadajícím státním podniku nabídl 1,75 miliardy korun, čímž skoro o miliardu přebil ostatní zájemce.

Ocelárny však nezachráni­l. Naopak za jeho vlády obří podnik zkrachoval a samotného Stehlíka od roku 1996 až do tohoto týdne řešila policie i soudy kvůli obvinění, že podniku způsobil škodu přes 200 milionů korun – zejména kvůli údajně neoprávněn­ému převodu majetku oceláren do jeho nově založené společnost­i Poldi Steel.

V roce 2013 stíhání sice zastavila amnestie prezidenta Václava Klause, Stehlík ale trval na dořešení případu. I když už trest nemohl dostat. Loni soud potvrdil jeho vinu, ale prokázal jen nižší škodu – 500 tisíc. Tento týden odvolací soud verdikt potvrdil.

 ??  ??
 ?? Kdysi zaměstnáva­ly 20 tisíc lidí. Dnes značná část komplexu chátrá. Huť Poldi založil 18. května 1889 průmyslník Karl Wittgenste­in. Později si nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy (nahoře), patrně své manželky, po níž podnik  ?? Kladenské ocelárny
Kdysi zaměstnáva­ly 20 tisíc lidí. Dnes značná část komplexu chátrá. Huť Poldi založil 18. května 1889 průmyslník Karl Wittgenste­in. Později si nechal patentovat slavnou ochrannou známku s profilem ženské hlavy (nahoře), patrně své manželky, po níž podnik Kladenské ocelárny
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia