Budoucnost genově editovaná
Je libo hospodářská zvířata, která nebudou trpět chorobami, nebudou agresivní a přinesou maximální užitek? Pak jste tu správně. Máme pro vás tzv. Genome editing.
rostliny mezi konvenční, které není třeba zvlášť označovat. Podobné stanovisko zaujaly úřady v Argentině, na Novém Zélandu nebo ve Švédsku.
Chybný zásah
Vědci rádi přirovnávají Genome editing k chirurgickému zákroku. Přesný střih na správném místě – a vše se upraví do žádoucí podoby, bez vedlejších účinků. Jenže i zde se občas chybička vloudí. „Sonda může nechtěně zasáhnout na jiném místě, které je tomu zadanému velmi podobné. Změna DNA pak může mít nepředpokládané dopady,“říká Christoph Then, ředitel mnichovské laboratoře Testbiotech, Institutu pro nezávislé zkoumání následků v biotechnologiích. Off Target, říkají vědci chybnému zasažení cíle. Ale i na správném místě mohou podle Thena genové nůžky špatně střihnout a vyvolat neočekávané změny. Každý gen má také více funkcí, takže i pokud je pozměněn plánovaně, mohou se vyskytnout nežádoucí efekty.
„Rostliny mohou například pro- dukovat víc alergenů, být náchylnější k chorobám nebo se nekontrolovatelně šířit prostředím,“varuje šéf laboratoře, která je financována výhradně granty, nadacemi a soukromými donátory. Aby bylo možné uvedená rizika vyloučit, je prý nutné genově „střižené“organismy dál testovat a jejich komerční využití zatím nepovolovat. Jiní jdou ještě dál a chtějí metodu Genome editing zahrnout pod zákonná omezení, která v EU platí pro geneticky změněné organismy.
Nadšenci pro Genome editing se však srovnání s dosavadními metodami GMO vehementně brání. „K mutacím tohoto typu dochází běžně v přírodě i při běžném šlechtění, avšak chaoticky. My je vůbec poprvé provádíme na přesně daném místě v řetězci DNA,“argumentuje Inge Broerová z Univerzity v Rostocku. Ve výsledku tedy podle ní nelze zjistit, zda k mutaci genu došlo přirozenou, nebo laboratorní cestou, čímž se stává požadavek na označování takto upravených plodin nereálným. Eva Stögerová z vídeňské univerzity se přidává: „Není důvod, aby se rizika u takto upravených rostlin posuzovala nějakým zvláštním způsobem. Produkty klasického šlechtění podléhají přísným kontrolám, které lze použít i na produkty Genome editing,“tvrdí vědkyně. Kritici však mají po ruce ještě jeden argument. Jmenuje se Gene Drives, což je technika, která dokáže genové nůžky v rostlině zabudovat trvale, takže se genová úprava bude projevovat i v dalších generacích.
Různé výzkumné projekty se už zabývají tím, jak „stvořit“mouchy, které by nepřenášely malárii, nebo rostliny, které by napořád vyhubily své škůdce. „Je to velmi riskantní,“obává se Christoph Then: „Člověk dosáhne jednoho cíle, ale zásahem do biologické rozmanitosti může vyvolat problém ještě větší. Zde platí to, co u organismů, pozměněných cizím genem: jsou-li už jednou vypuštěny do přírody, nelze je odtamtud vzít zpět.“
Změna v zemědělství, ale i v medicíně
Zdá se, že úřady v různých zemích zatím dávají za pravdu spíše zastáncům Genome editing. Ve Spojených státech rozhodují případ od případu, vesměs však ve prospěch nové metody. Švédsko jako členský stát EU už stanovilo, že na takto upravené organismy se evropská judikatura o GMOnevztahuje. Téma však má už na stole Soudní dvůr Evropské unie, kte- rý by měl rozhodnout letos na jaře. Jeho verdiktem se pak budou muset členské státy řídit.
Nová genová metoda má ambici změnit nejen zemědělství, ale i medicínu. První pokusy už probíhají u pacientů s rakovinou. Pacientovi jsou odebrány buňky z imunitního systému, v laboratoři změněny tak, aby zlikvidovaly buňky nádoru a opět do pacientova těla vráceny. „Při pokusech se ale ukázaly silné vedlejší účinky. Neznámou zůstávají i dlouhodobé následky takové terapie,“konstatuje Isabelle Bartrammová z německého fóra pro genovou etiku.
Slibněji to prý vypadá u zásahů do embryí, které mají zabránit přenosu geneticky podmíněných nemocí. První studie v USA jsou už k dispozici a jejich závěry jsou podle vědců velmi slibné. V Evropě zatím zákony jakékoli výzkumy na lidských embryích zakazují, ale budou-li zkušenosti z USA pozitivní, tlak na uvolnění pravidel vzroste. Odvěká lidská snaha o dokonalý svět tak vstupuje do nové fáze.