Po raketách mají nastoupit diplomaté
Chirurgická vojenská operace USA, Británie a Francie proti Asadovi rovnováhu v Sýrii nezmění
DAMAŠEK/PRAHA Po sobotních vzdušných úderech vedených ozbrojenými silami USA, Velké Británie a Francie proti syrskému režimu Baššára Asada je na stole otázka v podobných situacích obvyklá: Cíle byly zasaženy – jak budeme pokračovat?
Představitelé všech tří útočících stran se sice shodují, že mise byla úspěšná, je ale jasné, že poměry na syrském bojišti útok nijak zásadně nezmění. Americký prezident Donald Trump označil vojenskou akci za „bezchybně provedený útok, který stoprocentně splnil cíle“, a poděkoval Britům a Francouzům za podporu.
Zdrženlivější byli Britové. Podle premiérky TheresyMayové nebyla cílem změna režimu a britský ministr zahraničí Boris Johnson včera rovnou uvedl, že si ohledně úspěchu úderu nedělá iluze, neboť zjevně nemohl být zničen veškerý chemický arzenál, kterým Asad disponuje. Podle Johnsona se nyní nepočítá s žádným dalším útokem. „Iniciativu teď musí převzít Rada bezpečnosti OSN, a to na politickém i humanitárním poli,“domnívá se francouzský prezident Emmanuel Macron.
Generální tajemník OSN António Guterres vyzval členské státy organizace, aby se chovaly zdrženlivě a vyvarovaly se eskalace napětí.
Putin: Byl to akt agrese
Zatímco úder proti Sýrii podpořily všechny členské země Severoatlantické aliance včetně Česka, operaci tvrdě odsoudil jak syrský režim, tak Rusko, hlavní Asadův sponzor, stejně jako jeho další spojenec Írán. Syrská státní média mluví v souvislosti se spojeneckým útokem o agresi a „flagrantním porušení mezinárodního práva“.
Podle ruského prezidenta Vladimira Putina byl úder „... aktem agrese vůči suverénnímu státu…, který dál zhorší humanitární situaci v zemi.“Putin také varoval před dalším případným útokem západních států, který by podle něj vedl pouze k chaosu vmezinárodních vztazích. Íránský prezident Hasan Rúhání v telefonickém rozhovoru ujistil Asada, že Írán bude nadále „stát po boku Sýrie“.
Rusové ještě během soboty svolali k situaci v Sýrii zasedání Rady bezpečnosti OSN; jejich návrh rezoluce, odsuzující „agresi proti Sýrii ze strany USA a jejich spojenců jako porušení mezinárodního práva a Charty OSN“, však nebyl přijat. Pro rezoluci hlasovaly kromě Ruska z celkem patnácti členů rady jen Čína a Bolívie, přitom ke schválení bylo potřeba nejméně devíti hlasů.
Včera však z Ruska zazněly i smířlivější tóny. Podle Sergeje Rjabkova, náměstka ruského ministra zahraničí citovaného agenturou TASS, „Rusko bude dělat vše pro to, aby zlepšilo politické vztahy se Západem“.
Údery byly silnější než loni
Celý týden napjatě očekávaná akce začala v sobotu krátce po tře- tí hodině ráno středoevropského letního času. Cíle spojeneckých raket byly podle Pentagonu tři: vědecké vývojové centrum chemických zbraní Barzá u Damašku, sklad chemických látek uměsta Homsu a bunkr v téže oblasti. Spojenci zasáhli cíle raketami vystřelenými převážně z válečných lodí operujících ve Středozemním a Rudém moři a v Perském zálivu. Menší část z celkem 105 vypálených raket vystřelily stíhačky a bombardéry. V porovnání s podobným útokem, který proběhl téměř přesně před rokem (7. dubna 2017) proti syrské vojenské základně Šajrát, šlo přibližně o dvojnásobnou palebnou sílu.
Deklarovaným cílem operace bylo odradit syrského diktátora Asada od dalšího použití chemických zbraní v konfliktu, který trvá již sedm let. Západní státy kladou syrskému režimu za vinu, že tyto zakázané zbraně použil v syrské válce již několikrát, naposledy údajně ve městě Dúmá minulou sobotu.
USA a Rusové se nestřetli
Během útoku nedošlo k žádné konfrontaci mezi americkými a ruskými ozbrojenými silami, z čehož panovaly obavy. Američané totiž Rusy před útokem o cílech úderu informovali a ruské ozbrojené síly své protiraketové a protiletadlové systémy, které mají v Sýrii rozmístěné, vůbec neaktivovaly. Ještě před několika dny přitom Rusové hrozili, že sestřelí „jakoukoli raketu, která přiletí na Sýrii“. Je také pravděpodobné, že Rusko obratem uvědomilo syrskou vládu, svého spojence, o parametrech připravované operace.
Podle Pentagonu zasáhlo cíle všech 105 vypálených raket. Syrské a ruské zdroje však tvrdí, že většina jich byla zničena syrskou protivzdušnou obranou (tedy starým protiraketovým systémem ruské výroby operovaným syrskou armádou). Tyto informace ale není možné nezávisle ověřit.
Vzácně se všechny strany shodují alespoň na jednom: při asi 70 minut trvající spojenecké akci zřejmě nepřišel nikdo o život. Potvrdila to i Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). To by naznačovalo, že personál zasažených zařízení – a zřejmě i většina materiálu – se z cílových oblastí včas stáhly.
konfrontaci mezi americkými a ruskými silami. Američané před úderem Rusy o cílech informovali.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10