Údery byly symbolické, Asadovi neublíží
WASHINGTON/PRAHA Údery mezinárodní koalice proti syrskému režimu měly jediný cíl: zabránit diktátorovi Baššáru Asadovi v dalším použití chemických zbraní. O oslabení muže, který podle západních politiků přivedl svoji zemi k humanitární katastrofě, ale nemůže být řeč.
„Údery jsou symbolické, ale symboly se v diplomacii počítají. Nebudou stačit ke svržení Baššára Asada, ani nezmění průběh občanské války. Ukážou ale, že překročení červených linií nemůže zůstat bez trestu,“shrnul povahu pátečních útoků ve francouzské televizi France 3 Pascal Boniface, ředitel a zakladatel Institutu pro strategické a mezinárodní vztahy (IRIS).
Fakt, že útoky měly jen velmi úzký cíl, potvrdil i americký mi- nistr zahraničí James Mattis. V podobném duchu se vyjádřila i britská premiérka Theresa Mayová, podle níž nebyly údery o „změně režimu“nebo „intervenci do občanské války“, ale měly jen syrský režim zastrašit od dalšího použití chemických zbraní.
Na základě některých reakcí prezidenta Donalda Trumpa zminulého týdne se přitom očekávalo, že Asadův režim bude zasažen citelněji. Proti syrským rebelům ale může Asad i nadále bojovat plnou silou. Například na letectvo, kterým jeho protivníci na rozdíl od rebelů nedisponují, útoky koalice nemířily.
„Nic si nenalhávejme, Asad nemá nouzi o nástroje svého ničivého a smrtícího arzenálu. Bude pokračovat ve své strategii, použije ale trochu jiné prostředky,“myslí si bývalá úřednice amerického ministerstva obrany a nyní analytička think tanku Brookings Mara Karlinová.
Už v minulosti Asadovy síly podle tvrzení pozorovatelů používaly například barelové bomby – výbušniny napěchované do ropných barelů, které se shazují z vrtulníků a mají za cíl zabít co nejvíc lidí. O jejich nasazení informovala mimo jiné Syrská organizace pro lidská práva sídlící v Londýně. Syrské ministerstvo zahraničí to popřelo s tím, že barelové bomby nevlastní.
Splnil zásah svůj účel?
„Mise splněna,“tweetoval krátce po sobotním útoku americký prezident Donald Trump. Američtí komentátoři okamžitě připomněli, že totožná slova použil prezident George W. Bush, když v roce 2003 oznamoval ukončení hlavních bojů v Iráku. Později se ale stala synonymem pro ne- úspěch – násilí, které v následujících měsících a letech rozpoutali iráčtí povstalci, konec války v žádném případě nepřipomínalo.
O tom, zda USA, Francie a Velká Británie skutečně zamezily Sýrii v dalším využití zakázaných zbraní, mnozí pochybují. „Věříme, že zvláště zasažením (vývojového centra) Barzá jsme zaútočili na srdce syrského programu chemických zbraní,“prohlásil v Pentagonu americký generálporučík Kenneth McKenzie. Vzápětí ale dodal, že části chemického programu Asadovi zůstaly a že nemůže zaručit, že režim nepoužije chemické zbraně znovu.
Už v roce 2013 se Sýrie zavázala ke zničení celého svého chemického arzenálu poté, kdy po útoku v Ghútě zahynuly stovky lidí. Damašek však k civilním účelům stále může vlastnit chlor, i když je jako zbraň zakázaný.