Jak Putin zabránil třetí světové
MOSKVA/PRAHA „Měli jsme štěstí, že se během té noci našel na světě vůdce schopný střízlivě ocenit rizika a nedovolit, aby se situace vymkla kontrole,“zhodnotil postoj ruského prezidenta Vladimira Putina k raketovému útoku USA, Velké Británie a Francie na Sýrii ruský list Komsomolskaja pravda. Ve stejném duchu se neslo i televizní zpravodajství. „Zachránil svět před třetí světovou,“tvrdili komentátoři poté, co Kreml odpověděl na „agresi Západu“slovy o „zhroucení systému mezinárodního práva“.
Co ale z televizních obrazovek nezaznělo, bylo, že Rusové o útoku věděli předem. Jak včera zdůraznil velvyslanec USA v Rusku Jon Huntsman, před akcí Američané „informovali Ruskou federaci s cílem minimalizovat riziko obětí mezi vojáky i civilisty“.
V televizi ovšem nechyběly obšírné informace o telefonických rozhovorech Putina s hlavami dvou států, které podporují ruské vojenské angažmá v Sýrii – íránským lídrem Hasanem Rúháním a tureckým prezidentem Recepem Erdoganem. Všichni tři lídři se shodli, že situace je vážná, aniž by naznačili, co z toho vyplývá.
Více států se k Rusku nepřipojilo ani během sobotního, na žádost Moskvy svolaného zasedání Rady bezpečnosti OSN. Rezoluci odsuzující útok na Sýrii jako „agresi“podpořily jen tři země: kromě Ruska i Bolívie a Čína.
Další včera široce medializovanou ruskou odvetou Západu bylo setkání ruských poslanců se samotným syrským prezidentem Baššárem Asadem. Nejzásadnějším výstupem schůzky bylo poděkování syrského vůdce Moskvě za „skvělé ruské zbraně“a ujištění, že se brzy začne s obnovou země, která v první fázi přijde na 400 miliard USD. Se zakázkami mohou přednostně počítat ruské firmy. Syrský prezident se rov- něž pochlubil, že jeho děti mohly vloni trávit prázdniny v letním táboře Artěk na okupovaném Krymu.
Do třetice byl v rámci odpovědi na „americkou agresi“odvysílán na ruském kanálu Rossija 24 dokument o Bílých přilbách (dobrovolnická organizace civilní obrany), které podle ruských reportérů kšeftují s humanitární pomocí, někteří z tzv. syrských záchranářů jsou příslušníky teroristických skupin a většina jejich videosvědectví o „zvěrstvech Asadova režimu“jsou fake news. Ruská televize dokazuje, že Bílé přilby inscenují útoky vládních vojsk nebo ruského letectva a že k nim zneužívají děti, které dokonce za tímto účelem týrají. Podobně to bylo podle ruských komentátorů i s posledním chemickým útokem.
Ruská provládní média opakovaně tvrdila, že ruské systémy protiraketové obrany rozmístěné v Sýrii zachytily většinu raket a zlikvidovaly je, ještě něž dopadly na cíl. Čímž Rusko zachránilo „tisíce lidských životů“. Ovšem ruské ministerstvo obrany vzápětí vydalo prohlášení, že žádná z raket se neocitla v dosahu ruských protiraketových systémů, a proto Rusko nijak nezasáhlo.
Komentátor rozhlasové stanice Svoboda Alexandr Gostěv konstatoval, že i když Kreml věděl o útoku předem, „nic neudělal, aby svému největšímu spojenci na Blízkém východě pomohl“. Ruští politici se snaží občany přesvědčit, že Rusko neodpovídá na agresi agresí proto, že je zodpovědné, nikoliv slabé, jak tvrdí Západ.
Ruská kritika Ameriky
Podle představitele ministerstva zahraničí Ruska Vladimira Jermakova jsou akce jako „Sýrie, Skri- pal či sankce výsledkem rostoucí nervozity Washingtonu“.
Sergej Kisljak, do loňska velvyslanec Ruska v USA, uvedl, že Američané „ztrácejí pozice ve světě, proto se uchylují k síle“. Na Rusku teď prý je, aby „zachránilo světový mír“.
Politologové upozorňují, že i běžný ruský občan by si mohl povšimnout rozporu mezi dřívějším „harašením zbraněmi“a výhrůžkami prezidenta Putina a současnou neochotou bránit Asadův režim jinak než slovy. Bývalý vojenský tlumočník sovětské armády v Sýrii a arabista Grigorij Kosač soudí, že Kreml mohl útoku zabránit – například rozmístit vojáky v objektech, jež chtěly USA zničit.
„Zdálo se, že po těch hlasitých ujištěních Moskvy o tom, že ruská armáda je vybavená nejmodernějšími zbraněmi, udělá Putin vše, aby útoku západních spojenců zabránil. Nebo tam alespoň pošle nový kontingent – ale nic takového se nestalo.“Což bude podle Kosače mít následky pro rusko-syrské spojenectví. Damašek prý pochopil, že se na Moskvu nemůže spoléhat. „Moskvě se prostě nedostává sil. Má pouze plnou pusu slov,“míní Kosač.
„Rusko co nejrozhodnějším způsobem odsuzuje útok na Sýrii,“prohlásil v sobotu ruský prezident Vladimir Putin. Poté, co ještě nedávno hrozil a „harašil zbraněmi“, čekali ruští občané, že akce Západu vyvolá tvrdší reakci. Akce jako Sýrie, Skripal či sankce jsou výsledkem rostoucí nervozity Washingtonu. Podporujeme, že naši spojenci jako stálí členové Rady bezpečnosti OSN převzali zodpovědnost.