Odpůrci? Hlavně krajní pravice

WASHINGTON/PAŘÍŽ Když v roce 2003 zaplavily města po celém světě miliony odpůrců intervence do Iráku, šlo především o stoupence levice. O 15 let později zasahuje administrativa Donalda Trumpa v Sýrii, žádné protiválečné hnutí se ale nekoná. Hlavní odpůrci sobotního útoku se v USA rekrutují z řad krajní pravice, v Evropě pak z obou krajů politického spektra.

Konzervativní americký rozhlasový moderátor Alex Jones, který je znám i jako šiřitel konspiračních teorií, například psal o „chemickém útoku pod falešnou vlajkou, který může rozpoutat třetí světovou válku“.

Skepticky se vyjádřil i jeden z hlavních ideologů takzvané alt-right ( alternativní americká pravice) Richard Spencer, jenž pokládá tvrdší postoj Trumpovy administrativy k Rusku za znamení židovského vlivu. Na sociálních sítích se podle deníku The Guardian množily příspěvky, které údajný chemický útok ve městě Dúmá popisovaly jako spiknutí třetí strany, nejčastěji Izraele. Ruku v ruce s tím šly sympatie k Rusku.

Ve čtvrtek vystoupil v televizi Fox News moderátor a spisovatel Steve Doocy a opakoval tvrzení ruské diplomacie, že za útokem stály syrské Bílé přilby ( dobrovolnická organizace civilní obrany).

Krajní pravice vystupovala proti útoku i v Evropě. Anton Friesen, člen zahraničněpolitického výboru Bundestagu a poslanec Alternativy pro Německo (AfD), vnímá neúčast své země při úderu v Sýrii za pozitivní. Jeho straničtí kolegové, kteří v březnu Sýrii navštívili, ji označili za bezpečnou zemi. Poslanci by do ní už rádi vraceli z Německa uprchlíky. Friesen dodal, že o ukončení konfliktu je třeba jednat s legitimní syrskou vládou.

Proti francouzské účasti na útoku se postavila šéfka tamní Národní fronty Marine Le Penová, podle níž se země vystavila „nepředvídatelným a potenciálně dramatickým důsledkům“. Ostřejší byl její bývalý spojenec, nyní šéf strany Patrioti Florian Philippot: „Prezident Macron redukuje naši zemi do role podřízeného partnera Američanů,“napsal.

V Británii byl nejhlasitějším odpůrcem útoku šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn, jenž žádal, aby britskou účast nejprve schválil parlament. Labouristé sice nepatří ke krajní levici, sám Corbyn je ale představitelem levicového křídla strany a dlouhodobě je znám jako zastánce Ruska. rok