Otevírání „stošestky“je hra s ohněm
Rozmohl se nám tu takový nešvar. Firmy s většinovou účastí státu nebo samospráv se snaží vyváznout z područí zákona o svobodném přístupu k informacím. Vedle argumentačního evergreenu o obavách z vyzrazení obchodního tajemství si našly nový „fígl“– že prý nespadají pod pojem veřejné instituce. S touto technikou slavil loni v létě velké vítězství vlivný pražský advokát Radek Pokorný, když přesvědčil ústavní soudce, aby vyvázali energetický gigant ČEZ, který je téměř ze sedmdesáti procent vlastněn státem, z povinnosti poskytovat informace dle „stošestky“. ČEZ je prý soukromou společností a nic na tom nemění ani fakt, že si stát ponechal rozhodující většinu akcií.
Nález ve věci ČEZ rozvířil debatu, zda z povinnosti poskytování informace vyklouznou firmy, které alespoň jedno procento podílu či dokonce jedinou akcii převedou na soukromý subjekt. Štěstí tak zkoušejí i další, byť někteří poněkud neobratně, jak ukázal další nález Ústavního soudu z minulého týdne. Adam Zábranský, pražský zastupitel za Pirátskou stranu, se po akciové společnosti Pražská plynárenská Servis distribuce domáhal seznamu členů dozorčí rady a představenstva a výše jejich měsíčních odměn nebo alespoň pravidel pro jejich udělování. Firma odmítla informace vydat, protože necítí, že by naplňovala znaky veřejné instituce, naopak tvrdí, že je osobou soukromého práva. To je odvážný argument, plyne-li z obchodního rejstříku, že jediným akcionářem společnosti je Pražská plynárenská, jejímž jediným akcionářem je Pražská plynárenská Holding, kterou ze sta procent ovládá hlavníměsto Praha. V tomto případě pochybnosti o stoprocentní účasti veřejných peněz nebyly, proto Ústavní soud argumentaci firmy smetl ze stolu. Přesto se každý pokus počítá a bude zajímavé sledovat, až budou soudy řešit první případ firmy s jedinou akcií v rukou soukromníka.
Pirátská strana se ale rozhodla, že dá věci raději do pořádku legislativně. Na projednání ve výborech už čeká novela, která mezi veřejné instituce řadí i firmy, ve kterých má státní organizace většinový podíl či na něj má rozhodující vliv. Podporu zákona mají podle šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka sjednanou přímo u premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), jenž ČEZ a jeho dvorního advokáta Pokorného kritizuje dlouhodobě.
Snad ale Piráti vědí, co dělají. V českém právním řádu asi nenajdeme zákon, který by měl tolik nepřátel jako právě „stošestka“. Nejde jen o politiky, kteří nechtějí, aby jim aktivisté koukali pod prsty. Mezi nejhlasitější kritiky patří třeba i soudy, které jsou vyřizováním žádostí o informace zahlceny a namítají, že mezi žadateli jsou zástupy notorických kverulantů, kteří si z podávání „stošestek“udělali koníček. Leckdo by tedy jistě uvítal, pokud by se zákon novelizoval v tom smyslu, že určité informace už nebude možné poskytnout. Doufejme tedy, že Piráti vědí, že hra s ohněm nemusí vždy skončit dobře, a nepodcení lobbing všemožných zájmových organizací.