Odchod muže, jenž mlčel až za kariérní hrob
PRAHA Před šesti lety dostal od tehdejšího policejního prezidenta Petra Lessyho medaili za věrnost. To bylo třicet let od doby, kdy Michal Murín nastoupil do bezpečnostního sboru. Na profesním žebříčku vystoupal na jednu z nejvyšších pozic. Od prosince 2015 byl ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Včera oznámil, že na svoji funkci ke konci dubna rezignuje.
„Ačkoli jsem se nedopustil ničeho nezákonného ani neetického, obávám se, že mé setrvání v čele GIBS by mohlo zavdat příčinu k nedůvodnému zpochybňování výsledků její práce, především ze strany obou vrchních státních zástupců a nejvyššího státního zástupce,“napsal včera Murín na webové stránky GIBS. Kolem Murína se v posledních týdnech roztočil kolotoč událostí. Minulý týden dokonce kvůli vyčerpání z dlouhodobého stresu skončil v nemocnici. Vše začalo, když Murín v březnu uvedl, že na něj kvůli rezignaci opakovaně „tlačil“premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Na schůzkách podle Murína Babiš řekl, že pokud místo šéfa inspekce opustí, obejde se to „bez skandálů“.
Babiš jeho tvrzení popřel, ale záhy začal Murína veřejně kritizovat a zahájil s ním kázeňské řízení. Premiér tehdy uvedl, že nemá k řediteli inspekce důvěru a zpochybnil i hospodaření GIBS.
Celá kauza se váže k několik let staré události. K ní se loni v dubnu vrátil šéf Vrchního státního zastupitelství v Olomouci Ivo Ištvan, který poslal tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi podnět k zahájení kázeňského řízení s jeho podřízeným Michalem Murínem. Ištvana totiž znepokojila skutečnost, že Murín odmítl sdělit identitu člověka, jenž mohl vědět podrobnosti o tom, kdo vynesl informace z úzkostlivě střeženého policejního spisu.
Na tahu s „bigbíťákem“
Murín se totiž v září 2016 svěřil svému náměstkovi Martinu Šilhavému, že olomoucká pobočka GIBS skrytě vyšetřuje tehdejšího policejního náměstka Zdeňka Laubeho. Tato informace přitom pocházela z přísně střeženého spisu, ke kterému nesměl mít nikdo kromě tří lidí z GIBS přístup. Tedy ani Murín. Šilhavý proto ihned zavolal náměstkovi vrchní pražské žalobkyně Adamu Bašnému, který měl prověřování Laubeho na starosti, a o všem ho informoval.
Tehdy začala pro Murína série výslechů. Přestože byl tehdejší šéf GIBS informován, že vše co řekne, bude zaprotokolováno, několikrát změnil verzi svého příběhu. Identitu zdroje přísně tajné informace nikdy neprozradil. „Murín sdělil Bašnému, že se od osoby, jejíž jméno nechtěl uvést a která nepochází z bezpečnostních složek a pohybuje se v oblasti lobbingu, byznysu a politiky, dozvěděl, proti komu se vede trestní řízení,“poznamenali si žalobci při Murínovo první výpovědi. Když se doptávali na jméno osoby, která o utajovaném vyšetřování věděla, odmítl to prozradit. „Uvedl, že sdělení jména té osoby by pro něj znamenalo veliký problém. Že se jedná o osobu z okruhu poradců a lobbistů a která je deset levelů nad Gáboríkem,“stojí dále v zápisu.
Na druhém výslechu Murín uvedl, že informaci zaslechl, když byl se svým známým v neznámé restauraci či vinárně. „V ní měl zaslechnout, že je speciálním útvarem GIBS prověřován Laube v souvislosti s nějakým případem v jižních Čechách,“poznamenali si žalobci. Murín měl vypovědět, že chtěl GIBS ochránit před podezřením z úniku informace, a proto vyzval Šilhavého, aby se obrátil na žalobce.
Napotřetí popsal sled událostí Murín ještě košatěji. Vše prý začalo v létě v pražském hostinci U Pinkasů, kde náhodně potkal známého. Ten ho ještě týž večer vyzval k „tahu“po Praze. V jednu chvíli se ocitli v nějaké restauraci či vinárně, kde byli známí jeho známého. Představoval se tam jako Michal a s ostatními si tykal. V jednu chvíli zaslechl rozhovor o prověřování Laubeho. A Murín se rozpovídal i o zná- mém od Pinkasů, kterého zná díky bigbítovým koncertům pět šest let. „Tento muž mu nepřipadal jako nějaký neinteligentní bigbíťák. Na jeho povolání se nikdy neptal. Usoudil, že to bude nějaký podnikatel. Při prvním seznámení se mu představil jako Láďa,“poznamenali si žalobci.
Ačkoliv tehdy Murínovi neprokázali, že by spáchal nějaký trestný čin, snažili se iniciovat kázeňské řízení. Když ale podnět dostal do rukou Sobotka, v tichosti jej odmítl. A podle Úřadu vlády, který tyto materiály schraňuje, neobsahuje archiv žádné odůvodnění tohoto Sobotkova postupu.
„Odehrává se tu fáze diskreditační kampaně, kterou pravděpodobně sliboval premiér v demisi panu Murínovi,“konstatoval k událostem Sobotka. Krátce na to oznámil svůj odchod z politiky.
Šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Michal Murín oznámil rezignaci. Nechce, aby práce inspekce byla zpochybňována. Murín čelil v posledních týdnech ostré kritice premiéra v demisi Andreje Babiše. Opozice stupňující se tlak na Murína kritizuje.
Opozice: Další čistka
Politické strany, které jsou sněmovní opozicí vládního ANO, Murínovu rezignaci přímo spojují s tlakem, který na šéfa GIBS vyvíjel Babiš. „Vypadá to, že tlak Andreje Babiše na ředitele GIBS byl úspěšný. Bohužel. A kdopak je na řadě teď?“uvedl na Twitteru předseda ODS Petr Fiala. Zopakoval tím kritiku politických stran, které mají za to, že vláda v demisi by neměla dělat žádné zásadní personální změny.
„Dlouhodobě sledujeme tlak premiéra na výměnu pracovníků v řadě institucí doprovázený politickým i mediálním tlakem za využití vágních odůvodnění,“řekl Ivan Bartoš, předseda Pirátů. Opozice dává Babišův tlak na Murína do souvislostí s trestním stíháním premiéra v demisi kvůli údajnému podvodu s dotací na farmu Čapí hnízdo.
Smířlivěji Murínův odchod komentovalmístopředseda SPD Radim Fiala. „Máme informace z bezpečnostního výboru, že jsou jisté pochyby k práci Murína a GIBS,“uvedl.