Češi, národ pendlerů

Každým dnem se přes hranici do Bavorska vydává více než 20 tisíc Čechů. Sílí zájem i o Sasko

PRAHA/MNICHOV Hornofalckému městu Cham ležícímu při hranici s Českem se hlavní turistické trasy vyhýbají. Jako základna pro výlety do Bavorského lesa je to příliš daleko, historické centrum se zase nemůže vyrovnat nedalekému Řeznu. Přesto tu lze zaslechnout češtinu velmi často.

Cham, který je stejně veliký jako třeba Jičín, drží v Německu prvenství. Nikde jinde nepracuje v přepočtu na obyvatele tolik Čechů jako právě tady. Zaměstnanců z Česka, kteří odvádějí daně, a dohlédne tak na ně oko statistik Spolkové agentury práce, je v Chamu a okolí 3300.

Paradoxně s nimi ovšem místní do styku příliš nepřijdou. Totéž platí o jiných městech v bavorském příhraničí, která si zaměstnanci z Česka oblíbili – Tirschenreuthu, Schwandorfu nebo Regenu.

Všude tam se naplno projevuje fenomén českých pendlerů, kteří v práci a na nákupech sice v Německu tráví většinu času, rodinu, bydlení i sociální zázemí ale mají za hranicemi v Česku.

„Mezi Českem a Německem pravidelně dojíždí za prací až devadesát procent z těch, kteří v Německu pracují,“upozorňuje Michael Moritz, ekonom z Institutu pro výzkum trhu práce a povolání (IAB) v Norimberku, který se fenoménem pendlerů dlouhodobě zabývá.

Zájem o denní dojíždění za prací přes hranice přitom neutuchá. Počet českých zaměstnanců od roku 2011, kdy se německý trh práce po sedmileté výjimce v souladu s pravidly EU naplno otevřel i Čechům, stoupl jen v sousedním Bavorsku ze sedmi tisíc na současných 25 tisíc. Tedy o téměř čtyřnásobek.

Pendleři přitom tvoří většinu všech Čechů, kteří si v Německu našli práci. Žádný jiný národ se v Bavorsku nenajezdí přes hranici tolik jako právě Češi. Dokládají to i čísla IAB. Na rozdíl třeba od Poláků, kteří pracují zejména ve velkých městech, jako je Berlín nebo Hamburk, najdeme v první desítce míst, kde je nejvíce zaměstnanců Česka, jediné velkoměsto – Mnichov.

Na pendlerech je ze sociologického pohledu kromě každodenního přesunu do jiné země zajímavá ještě jedna věc. Život na půl cesty mezi Českem a Německem volí především lidé středního věku, nejčastěji mezi 35 a 45 lety.

Absolventi škol do 25 let tvoří jen desetinu z Čechů pracujících v Bavorsku. „Firmy požadují nejen alespoň základní znalosti němčiny, ale také zkušenosti. A ty samozřejmě hned po škole nezískáte,“vysvětluje ekonom Moritz.

Poslední dobou roste zájem také o práci v bývalém východním Německu. Úřady odhadují počet Čechů, kteří přejíždějí denně přes Krušné hory do Saska, na šest tisíc. Hned tři saské okresy se ocitly v top 10 míst, kde v rámci celého Německa působí nejvyšší počet zaměstnanců z Česka. Jde přitom o fenomén posledních dvou tří let.

„Předtím byla v Sasku relativně vysoká nezaměstnanost, nebyl dostatek volných míst. Práci si tak hledali především ti s vysokou kvalifikací, jako třeba lékaři. Pro ostatní Sasko nebylo zajímavé,“říká Markus Schlimbach, předseda Německé odborové konfederace (DGB) v Sasku.

I podle něj poptávka po Češích stále sílí a to zejména v technických oborech. Také za krušnohorskou hranicí se podobně jako v Česku nedostává třeba elektrikářů, obráběčů, frézařů nebo zedníků.

Podobně jako bavorský ekonom Michael Moritz si ani odborářský boss Schlimbach nemyslí, že by Češi brali práci Němcům. Naopak – od úplného otevření pracovního trhu odborům přibyla práce. DGB dnes zastupuje také řadu Čechů.

„Zaznamenali jsme případy, kdy nebyla řádně proplácena minimální mzda nebo započítávány přesčasy. Zaměstnavatelé přitom zneužívají i ne příliš dobrých zna- lostí němčiny u zahraničních pracovníků,“vysvětluje Schlimbach.

Švarc systém po německu

O tom, že se zvyšujícímu zájmu Čechů a Poláků o práci za hranicemi místní firmy dokáží přizpůsobit, svědčí i jiný trik, který odborová centrála zaznamenala. „Namísto řádné smlouvy se občas objevují různé dohody o provedení práce. Mnozí pracovníci se tak vzdávají zaměstnaneckých výsad a vzniká jim povinnost, aby se sami starali o odvod daní,“líčí Schlimbach.

I v Německu se tak Češi mohou setkat s metodou, která sice zní německy, dostala ale jméno po benešovském podnikateli ve stavebnictví. Švarc systém nezná hranic. Ostatně přesně totéž lze říct o pendlerech.