Před 50 lety vojáci testovali LSD
žití, například znečištění vodních zdrojů,“přiblížil Bajgar.
Podle slov historika Prokopa Tomka z Vojenského historického ústavu ovšem československá armáda nedisponovala žádnou jednotku, která by se na použití bojových chemických látek připravovala. A to proto, že byly zakázané. „Ani jsme pro případné použití neměli žádné zásoby. Vše se zkoumalo z hlediska detekce a obrany, nikoliv ofenzivy.“
LSD je považována za jednu z nejsilnějších psychotropních látek. U každého se její užití projevuje jinak, záleží na jejím množství, aktuálním rozpoložení, prostředí, ale i předchozích zkušenostech. Člověku umožní vstoupit do podvědomí, znovu si prožít dávno „zasuté“vzpomínky či mít silný duchovní zážitek.
Psychoaktivní účinky této drogy v roce 1943 náhodou objevil švýcarský chemik Albert Hofmann, když mu látka kápla na ruku. V polovině 60. let se již stala na Západě masovou záležitostí, symbolem revolty mládeže proti establishmentu a válce. Zatímco po takřka celém světě se posléze začala zakazovat, Československo patřilo mezi hrstku zemí, v nichž probíhal její intenzivní výzkum.
Na starost jej měl psychiatr Stanislav Grof, mimo jiné objevitel holotropního dýchání, jenž se v rámci bádání zařadil mezi dobrovolníky, kteří na sobě drogu otestovali. Vnímal to jako nenahraditelnou zkušenost jak prožít, co pozoruje u svých pacientů.
„Byl to obrovský zážitek, který mě změnil profesionálně a osobně,“líčil Grof s odstupem několi- ka desítek let v dokumentárním filmu Pavla Křemena LSD made in ČSSR.
Komunistické Československo bylo ve výzkumu LSD, s nímž začalo v roce 1952, světovou velmocí. „Výzkum byl velmi rozsáhlý, testy prošly tisícovky lidí,“uvedl pro Lidovky.cz historik Petr Blažek. Lékaři LSD využívali jako psychoterapeutickou pomůcku například při léčbě depresí či schizofrenie. Drogu měli v oblibě také členové hnutí hippies či umělci, u nichž posilovala kreativitu.
Podle socioložky Jiřiny Šiklové vyzkoušel psychedelikum v mladém věku i současný prezident republiky Miloš Zeman. „Pamatuji si, že tehdy na jedné chatě u Jirky Hermacha byl tehdy velice dobrý prognostik, mladý kluk, Miloš Zeman. Také jsme mu dávku dali. A na něho to dohromady nepůsobilo, asi protože byl na to příliš veliký, nebo já nevím proč,“vzpomínala v dokumentu Pavla Křemena.
Zeman ovšem něco takového odmítá. „Jsou to jen povídačky, jako dříve na pouti,“reagoval pro Lidovky.cz hradní mluvčí Jiří Ovčáček se slovy, že Jiřina Šiklová s tou historkou přišla, pouze aby zaujala publikum. Socioložka si však za svým tvrzením stojí. „To je blbost. Ovčáček je blbej, co ten o tom může vědět. Já u toho byla,“ohradila se.