Znečištěné oceány mají naději
Vědci doufají, že nově objevený enzym zmutují tak, aby dokázal rozkládat plastový odpad desetkrát až stokrát rychleji, než se tomu děje nyní.
LONDÝN/PRAHA Trojnásobek rozlohy Francie. Tak velká už je obrovská plastová „skvrna“plující v Tichém oceánu. Nyní svitla naděje, že by se s děsivým znečištěním oceánů mohl svět vypořádat – britští vědci z Univerzity v Portsmouthu spolu s americkou Národní laboratoří pro obnovitelnou energii totiž objevili enzym, který „požírá“plast.
Na přelomový objev přišli vědci náhodou při zkoumání přírodního enzymu Ideonella sakaiensis 201-F6 (PETase), který se objevil před pár lety v recyklačním centru v Japonsku. Tento enzym umožňuje bakteriím rozkládat PET (polyetylentereftalát) lahve, vědci se proto rozhodli prozkoumat jeho strukturu. Nakonec je ale čekalo překvapení, když při výzkumu pomocí mutace vyvinuli enzym, který rozkládá plasty ještě o pětinu rychleji.
„Náhoda hraje často v základním vědeckém výzkumu významnou roli. Náš objev není výjimkou,“citoval web portsmouthské univerzity profesora Johna McGeehana, ředitele tamního biomedicínského institutu. „Málokdo mohl předpokládat, že poté, co se v šedesátých letech staly plasty tak oblíbenými, bude v oceánech a kolem pláží na celém světě plavat tolik odpadků,“dodal McGeehan.
Vědci připomínají, že každá PET lahev se v přírodě rozkládá stovky let, a proto se žádná vyhozená lahev ještě rozložit nemohla – tento druh plastů byl totiž vyvinut až ve čtyřicátých letech minulého století.
McGeehan věří, že se enzym podaří v blízké budoucnosti ještě vylepšit, aby jednou mohl odstraňovat miliony tun plastů rozesetých po celé zeměkouli, zvláště v oceánech.
Vědci mají představu, že by zmutovaný enzym mohli vložit do bakterií, které by pak plasty rozkládaly 10krát až 100krát rychleji, než se tomu děje přirozeně v přírodě. Bakterie by tak například jednou mohly být rozprášeny nad velkými nakupeními plastů v oceánech, aby je vyčistily.
Ropa už nebude potřeba?
Enzym by navíc mohl plasty rozkládat až na jejich původní komponenty, čímž by se dosáhlo dokonalé recyklace. PET lahve se sice
Hustota plastových objektů ve světových oceánech při použití simulace mořských proudů a větrů
nyní recyklují, už z nich ale nelze vyrobit původní materiál, nýbrž například vlákna pro výrobu umělých textilií nebo koberců. „Znamená to, že bychom už nemuseli těžit tolik ropy a snížilo by se množství odpadu v životním prostředí,“citoval list The Guardian McGeehana.
Nynější nízké ceny ropy dovolují velmi levnou výrobu PET lahví, což vede k tomu, že průmyslové firmy nemají velký zájem na jejich recyklaci. O problému se znečištěním oceánu se ale v posledních letech začalo více mluvit a zájem světové veřejnosti by měl tento trend změnit.