Spánkem proti nádorům

Nedávno, když jsme přecházeli na letní čas, se opět objevily debaty o tom, zda to není nezdravé. Riziko se však v souvislosti se spánkem skrývá jinde. Lidé neberou v úvahu, že jsme se po tisíce let vyvíjeli jako tvorové denní, u nichž se v reakci na střídání světla a tmy mění snad všechny tělesné funkce. Aby se každá buňka našeho těla „dozvěděla“, zda je den či noc, světlo nebo tma, vyvinul se u nás velmi efektivní mechanismus. Na očních sítnicích jsou kromě nervů, které umožňují vidění a rozpoznávání viděného, ještě další nervová vlákna, jež vedou do jiných struktur mozku.

OČIMA LÉKAŘKY

Pomocí poměrně složitě předávaných informací prostřednictvím žláz s vnitřní sekrecí ovlivňují v tmavé části dne tvorbu a vyplavování hormonu melatoninu, který je oním poslíčkem informací pro všechny tělesné tkáně. Výzkumy ukázaly, že je mimo jiné významným „antioxidačním činidlem“, které pomáhá zlikvidovat nebezpečné volné radikály. Ty jinak mění strukturu DNA a zahajují proces nádorového bujení, ale jsou i základem stárnutí a dalších degenerativních onemocnění.

Jinými slovy, volné radikály jsou nejčastějšími původci zhoubného bujení. Některé zahraniční epidemiologické studie popsaly zvýšený výskyt rakoviny prsu u žen a rakoviny varlat u mužů pracujících na nočních směnách, včetně leteckého personálu na mezikontinentálních letech. Přitom by stačilo málo: radikálně omezit třísměnné provozy jen na ty oblasti, kde jsou nevyhnutelné, a pracovníkům v nich věnovat větší pozornost v sekundární prevenci. My ostatní bychom měli respektovat odkaz našich dávných předků a v noci při dodržení zásad hygieny spánku odpočívat.

Melatonin je mezi antioxidanty skutečně výjimečný: nejenže volné radikály „pohlcuje“, ale stimuluje produkci různých enzymů, které podporují metabolismus chemických látek bezpečnějšími reakcemi, při nichž volných radikálů vzniká méně. Jeho antioxidační potenciál je silnější než u obecně známých antioxidantů, jako jsou třeba vitaminy A, C, E nebo prvek selen.