Projekt řízený z Prahy slibuje rychlejší počítače

PRAHA Nový způsob ukládání dat a rychlejší počítače slibuje výzkum, který koordinuje Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a na němž se kromě Akademie věd a Univerzity Karlovy podílejí partneři z Británie, Německa a Španělska. Jeho tým jako první na světě vytvořil nový typ počítačové paměti z antiferomagnetických materiálů.

Nynější harddisky v počítačích využívají pro záznam feromagnetické materiály, v nichž jsou spiny elektronů orientované jedním směrem a je možné je snadno ovládat třeba pomocí magnetického pole.

Oproti tomu v antiferomagnetech se orientace spinů elektronů pravidelně střídá od jednoho ke druhému atomu v mřížce a účinek magnetického pole se ruší. Vědci z Fyzikálního ústavu však objevili nové fyzikální jevy, kterými lze antiferomagnety použít k zápisu, čtení a ukládání informací.

Postup může v budoucnu zrychlit práci počítačů, protože pro záznam stačí elektrické výboje tisíckrát kratší než doba v dnes používaných feromagnetických součástkách. Přečtení informace je také relativně snadné, protože se při zápisu mění elektrický odpor materiálu. Antiferomagnetická paměť navíc nemusí pracovat jen ve dvojkové soustavě, protože může měnit odpor postupně, a nedokáže ji narušit ani velmi silné vnější magnetické pole.

Jen letos publikovala výsledky týmu špičková světová vědecká periodika Science Advances, Nature Nanotechnology, a Nature Communications. Nature Physics o tématu připravila rovnou speciální vydání. red