Soud: Zákaz kouřit není protiústavní

Ústavní soud zamítl stížnost senátorů, aby zrušil úplný zákaz kouření v restauracích či barech. Zákon však mírně poupravil

PRAHA Ústavní soud (ÚS) popelníky na hospodské stoly nevrátí. Stížností skupiny senátorů, že zákaz kouření v restauracích, vinárnách či barech znamená zásah do svobody občanů, se zabýval více než rok. Výsledkem je konstatování, že zákaz protiústavní není.

Dílčí změny v takzvaném protikuřáckém zákoně však přece jen provedl. Zatímco doposud platil zákaz kouření i na akcích, které jsou určeny převážně pro mladší osmnácti let, soud opatření zúžil a bude platit jen na akce, které jsou pro nezletilé určeny výhradně. Podle předsedy ÚS Pavla Rychetského totiž není zřejmé, podle čeho by se mělo označení „převážně pro děti“určovat.

Další zásah se týká pití alkoholu. Zákaz nově nebude platit u lidí, kteří by po požití alkoholického nápoje mohli svojí činností ohrozit sami sebe. Jednoduše řečeno, až doteď zákon v podstatě říkal, že někdo, kdo třeba seká trá- vu, se předtím nesmí napít piva. Zákaz tak bude platit dál „jen“pro ty, kdo by ohrožovali někoho jiného.

Není to jediné řešení

Tím výčet změn končí. U nejsledovanější části, tedy zmíněného zákazu kouření ve stravovacích zařízeních, však ÚS konstatoval, že je prostor pro to, aby stát chránil zdraví i jinak. „Závěry Ústavního soudu neznamenají, že by potvrzoval zvolené řešení jako jediné, nebo dokonce nejlepší,“řekl Rychetský s tím, že je na zákonodárcích, jakou měrou chce stát chránit zdraví svých občanů.

„To, že zvolené řešení (úplný zákaz) obstálo, neznamená, že by neexistovalo jiné řešení, které by při stejném standardu ochrany zdraví šetrněji zasahovalo i do práv těch, kdo chtějí kouřit,“dodal předseda.

S tím už začali pracovat i senátoři, kteří se stížností k protikuřáckému zákonu přišli. „Myslím, že soud nepřímo řekl, že pokud přijde rozumnější nebo jiný návrh, který bude respektovat zdraví osob, které nekouří, parlament by mohl takovou normu přijmout a není to protiústavní,“reagoval senátor Ivo Valenta (Soukromníci). Dodal, že to bere jako impulz pro snahy o zmírnění zákona.

Ostatně takové už bují ve sněmovně. Skupina 86 poslanců iniciovala návrh, podle kterého by se zákaz nevztahoval na podniky menší než 80 metrů čtverečních. Majitelé hospod či barů, kde se nepodává jídlo, by se pak sami

Z patnáctičlenného Ústavního soudu se pro zachování zákazu kouření v restauracích vyjádřilo devět: Pavel Rychetský, Milada Tomková, Jaroslav Fenyk, Jan Musil, Jan Filip, Radovan Suchánek, Jiří Zemánek, David Uhlíř, Josef Fiala a Ivo Pospíšil.

Podle nich je míra ochrany zdraví především věcí zákonodárce. Do práv a svobod daných Ústavou podle nich zákaz kouření nazasahuje. mohli rozhodnout, zda chtějí kuřáckou, či nekuřáckou provozovnu. Do hry se vracejí také kuřárny, tedy oddělené místnosti pro kuřáky, které by podle návrhu musely mít vlastní odvětrávání, byly by bez obsluhy a do nichž by nesměli mladší osmnácti let. Zároveň by taková kuřárna nesměla zabírat víc než 30 procent provozovny.

K návrhu se sice zamítavě postavila vláda, v Poslanecké sněmovně ale nemá zanedbatelnou

Proti bylo šest z nich: Vojtěch Šimíček, Ludvík David, Jaromír Jirsa, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková a Tomáš Lichovník.

Skupina vnímá zákaz kouření především jako zásah do svobody podnikání, ale omezuje i soukromý život kuřáků.

Soud se podle nich také nezabýval tím, že kuřáci nyní stojí na ulici, znečišťují veřejná prostranství a kouř musí dýchat kolemjdoucí. podporu. Sněmovna s projednáváním čekala právě na včerejší stanovisko Ústavního soudu. Poslanci by se novelou měli zabývat už zítra.

Obecná dobra

Rychetský včera podotkl, že právě rozhodování o zrušení úplného zákazu kouření ve stravovacích provozovnách bylo u soudu nejdiskutovanější. Z patnácti ústavních soudců bylo proti zrušení devět, šest z nich naopak v opatření vidí především zásah do svobody podnikání. „Další a další regulace, vždy odůvodňované sofistikovanou argumentací ochrany kdečeho, nakonec nutně vedou k omezení, anebo dokonce – v některých případech – až k úplnému potlačení této svobody. Právo svobodně podnikat je přitom jedním z hlavních výdobytků polistopadového vývoje,“stojí v nesouhlasném stanovisku pěti z nich.

Svoboda podnikání ale není to jediné, co soudcům, kteří zákaz kouření chápou jako protiústavní, vadí. Problém vidí také v tom, že zákaz nedopadne rovnoměrně na provozovatele restaurací ve velkých městech a na provozovatele venkovských hospod. Právě tržba v hospodách v malých obcích, kde se většinou nevaří, je podle nich závislá především na tom, kolik se tam vypije. Pro typické konzumenty se tak podle nich stanou méně zajímavé, což povede k poklesu tržeb.

„Velmi se obáváme toho, aby Ústavním soudem akceptovaný zákaz kouření nepovzbudil stát při hledání dalších ‚obecných dober‘, samozřejmě vždy velmi sofistikovaně odůvodněných,“zakončují soudci v opozici s tím, že by mohlo jít například o zákaz alkoholu či nezdravých jídel.

Proti zrušení zákazu kouření a snahám sněmovny zákaz zmírnit se minulý týden vyjádřili také lékaři. Podle nich se už teď dá říct, že se protikuřácký zákon významně odrazil na zdraví lidí. Konkrétně v případech, kdy má kouření okamžitý dopad. Díky zákonu podle nich například klesl počet akutních infarktů o 13 procent.