Brusel chystá fond pro neziskovky
Eurokomisařka Věra Jourová chce podporovat neziskové organizace napříč EU. Je to hra na Sorose, zlobí se kritici
Neziskové organizace to nemají v mnoha státech EU lehké. V Maďarsku je premiér Viktor Orbán před volbami označoval za pomahače živelné migrace do Evropy, v Polsku stát vytáhl proti desítkám aktivistů protestujících proti kácení Bělověžského pralesa. Koneckonců i prezident Miloš Zeman označil neziskovky za „pijavice státního rozpočtu“.
Zastání teď neziskovky získaly v Bruselu. Evropská komise se rozhodla, že pomůže občanským skupinám a neziskovým organizacím vytvořením zvláštního fondu na podporu demokracie a společných evropských hodnot.
Přípravu „eurosorose“, jak se v kuloárech v narážce na maďarsko-amerického mecenáše George Sorose fondu přezdívá, dostala na starosti eurokomisařka Věra Jourová. O návrhu na jeho zřízení by měl dnes hlasovat Evropský parlament (EP).
Fond s pracovním názvem European Values Instrument (nástroj na podporu evropských hodnot) by měl být přímo napojen na unijní rozpočet po roce 2020. Brusel s ním počítá v rámci přípravy nového sedmiletého výhledu.
„Evropský rozpočet může přinést přidanou hodnotu v podpoře společných hodnot, jako je demokracie, svoboda nebo vláda práva,“vysvětlila Jourová při debatě, která předevčírem proběhla v plénu EP.
Nový fond pro neziskovky by se měl stát obdobou Evropského Nedopusťme, aby se Soros smál jako poslední, nástroje pro demokracii a lidská práva, prodlouženou rukou Bruselu v zahraničí, která má v rozpočtu EU na léta 2014–2020 přiděleno 1,3 miliardy eur na propagaci společných hodnot osmadvacítky.
Kolik peněz Brusel do fondu vloží, zatím není známo. Větší potíž než vyjednat položku v unijním eráru ale představují pravid- la, pro koho a za jakých podmínek by fond měl granty udělovat. O žádné konkrétní zemi není v návrhu ani zmínka, přesto je zřejmé, že Brusel myslel především na vzpruhu organizací v Maďarsku a Polsku.
„Pro maďarskou a polskou demokracii bude extrémně zdravé, pokud tamější občanské společnosti budou výzvou pro národní vlády,“myslí si nizozemská europoslankyně Sophia in ’t Veld.
Sama Jourová hájí chystaný fond s tím, že nejde o suplování role států, které se rozhodly část neziskových organizací od dotací odstřihnout. „Fond musí být dobře promyšlen a nastaven, nemělo by jít o samoúčelnou podporu neziskovek. Podle mě by mohly takový zdroj využívat napří- klad i obce,“řekla LN česká eurokomisařka.
Člen výboru pro občanské svobody v europarlamentu Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přímo přál, aby eurofond pro neziskovky dával peníze na pozitivní propagaci Unie. „Vidím v tom příležitost pro konání různých akcí na podporu povědomí o EU, boj s fake news či lepší komunika- ci s veřejností například formou diskusí. To vše je podle mě obrovským problémem a možná i hlavní příčinou toho, proč lidé často nerozumí některým informacím nebo věří ruské propagandě,“domnívá se.
Ne všichni jsou ovšem z návrhu nadšeni. Třeba polskému europoslanci Marku Jurkovi (Pravice Republiky) se nelíbí představa, že by za peníze Bruselu někdo ovlivňoval názory občanů.
„Ty by seměly tříbit ve svobodné diskusi, ne na základě grantů. Finanční nástroj jde ve skutečnosti proti demokratickým hodnotám,“argumentuje bývalý předseda polského Sejmu.
Peníze extremistům
Právě s účelem a podmínkami udělování finanční podpory má přitom EU dlouhodobě problém. K unijním penězům na podporu své činnosti se dostali třeba i čeští extremisté z Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), kteří mají v programu kromě boje proti „bruselskému diktátu“také zastavení „sociálního rozmazlování cikánů“.
„Dělníkům“stačilo, aby se přidali k Alianci pro mír a svobodu (APF), sdružení ultrapravicových stran napříč Evropou, které je registrováno v Bruselu jako celoevropská strana. APF pak loni v souladu s dosud platnými pravidly, která nezahrnují žádnou povinnost „pozitivní propagandy“ve prospěch EU, z evropského eráru v rámci programu plurality politických stran získala na podporu svých členů téměř 600 tisíc eur.