Nahlesová je politická rváčka
Němečtí sociální demokraté dlouho ignorovali, že je přestávají volit dělníci, říká Jürgen W. Falter, profesor politologie z univerzity v Mohuči.
LN Mohou se němečtí sociální demokraté (SPD) zvolením Andrey Nahlesové do čela strany odrazit ode dna?
Výsledek jejich sjezdu dobře odráží rozpolcenost strany, kdy třetina členů zjevně nepodpořila favoritku na šéfku.
Mezi nimi byla určitě řada odpůrců velké koalice, stejně jako těch, kteří si přejí levicovější SPD a aby zůstala v opozici.
LN Dá se skloubit politický restart s přítomností ve vládě?
To bude dost těžké, protože se to neobejde bez posunu SPD doleva. Jinam uhnout nemůže, protože zprava jí už teď šlapou na paty křesťanští demokraté, kteří se pod vedením Angely Merkelové posunuli hodně do středu.
Pokud by teď sociální demokraté začali kritizovat kapitalistický hospodářský model, povede to nutně ke konfliktům ve vládě.
LN SPD i po více než deseti letech stále řeší reformy jejich posledního kancléře Gerharda Schrödera. Zatím nenašla odvahu se od nich oprostit. Proč?
Sociální demokracie sebe sama definovala jako stranu prosazující stát blahobytu a solidaritu se slabými. Schröderovy reformy ale právě po lidech z nižších vrstev vyžadovaly aktivitu, měly je motivovat, zabránit životu na dávkách. V zásadě to zabralo, protože počet dlouhodobě nezaměstnaných citelně poklesl a snížil se i počet lidí pobírajících podpory.
SPD odjakživa trpěla tím, že se systém sociálních dávek reformoval a zpřísnil během její vlády. Mnozí v tom viděli rozchod s tra- dicemi strany. Zkrátka v SPD existuje křídlo, které nechce, aby lidé trpěli, byť by měli trpět tím, že nemohou rozhazovat.
LN Strana také hodně diskutuje o postoji vůči Rusku. Její nový ministr zahraničí Heiko Maas to na sjezdu schytal, že prý vůči Moskvě prosazuje tvrdý postoj. Z čeho to pramení?
Rozpory skutečně existují, ale neřekl bych, že by to stranu zásadně štěpilo. Nehledě na to, že diskutovat se o tom na sjezdu sice může, ale zahraniční politiku určuje kancléřka Merkelová.
Ministr Maas se snaží vnést do zahraniční politiky morální kritéria. Naopak proputinovské křídlo SPD něco takového zcela ignoruje. Oni poukazují na německé národní zájmy, mnohdy ale odkazují i na dějiny, že Sovětský svaz čili Rusko přineslo největší oběti za druhou světovou válku, tudíž není namístě je kritizovat.
Maas naopak zdůrazňuje morální hlediska, když tvrdí, že je nepřípustné, aby Rusko zasahovalo na Ukrajině, anektovalo Krym v rozporu s mezinárodním právem. LN Pochopení pro Rusko sdílí sociální demokraté i s Levicí nebo protiimigrační Alternativou pro Německo (AfD). Která z nich jí ubírá víc voličů?
Pořád platí, že nejvíc ztrácí směrem k Levici, která je vnímána jako strana prosazující totéž, i když radikálněji. Ve vztahu k AfD stále existuje jakási „antifašistická bariéra“. Nicméně AfD je dnes hlavní politickou domovinou pro dělníky, kteří předtím hlasovali pro SPD.
LN Stane se Nahlesová automaticky příští kancléřskou kandidátkou SPD?
Určitě bude mít právo první volby. Nakonec rozhodnou její reálné šance. Paní Nahlesová není u veřejnosti moc oblíbená, vystupuje příliš stroze, občas i hrubě, má pověst politického rváče.
Ale pochopitelně bude záležet i na tom, koho vyšlou do voleb křesťanští demokraté. S Merkelovou už nikdo moc nepočítá, ale třeba nakonec CDU nominuje někoho, kdo by byl ještě nepopulárnější než Nahlesová.
LN Do jaké míry kopíruje krize SPD soudobé evropské trendy?
Úspěch jedné levicové strany inspiruje i ty ostatní. Relativní síla britských labouristů pod vedením Jeremy Corbyna teď i na kontinentu vede mnohé k přesvědčení, že musejí otočit doleva. Nemyslím si, že je možné britskou zkušenost jednoduše přenést do Německa, ale to neznamená, že by se o to nikdo nemohl pokusit.
Hlavním problémem SPD je, že přišla o voliče. Dlouho žila v domnění, že ji volí dělníci, i když v tomto segmentu dnes pracuje pouze 25 procent lidí, což je poloviční stav oproti 50. létům.
A v neposlední řadě trpí tím, že žijeme ve společnosti, v níž se většině lidí daří dobře. Strana prosazující hlavně zájmy chudých je ale nutně odsouzena k tomu, aby zůstala menšinovou stranou.
Depeši k tématu čtěte na straně 10