Arménská ulice svrhla premiéra
Sametová revoluce v Arménii slaví vítězství. Demonstranti donutili premiéra Serže Sargsjana k demisi a spolu s ním i celou vládu. Moskva sleduje dění v Zakavkazsku se znepokojením. Kromě Arménie zde už nemá žádné spojence ani vojenské základny.
JEREVAN/PRAHA S emotivním prohlášením se včera odpoledne obrátil premiér Serž Sargsjan ke „starší generaci i mládeži, ženám i mužům, k těm, kdo ve dne i v noci stojí na ulicích, i těm, kdo se s potížemi dostávají do práce“. Mluvil i k lidem, kteří „denně sledují přímé televizní přenosy, zajišťují veřejnou bezpečnost, k chrabrým vojákům a důstojníkům na hranici, ke svým druhům ve zbrani“. Poté se rozloučil slovy: „Obracím se k vám naposledy jako vůdce země.“V tu chvíli bylo jasné, že demonstranti dosáhli svého. Bývalý prezident, který letos plynule přesedl do premiérského křesla, včera odstoupil z funkce. „Ulice je proti mně. Plním vaše požadavky. Přeji naší zemi mír, harmonii a logiku,“přiznal porážku Sargsjan. Vůdce opoziční parlamentní frakce Jelk a šéf hnutí Můj krok Nikola Pašinjan, který se včera poté, co byl v neděli zatčen, zase objevil na veřejnosti, pozval občany do centra Jerevanu na oslavu vítězství „sa- metové revoluce“, jak protestní hnutí sám nazval. Vzápětí zjistil, že má k veselí další důvod – prezident Armen Sarkisjan odvolal celou vládu.
Přikloní se Jerevan na Západ?
Události v Arménii nabraly včera nový směr poté, co se v médiích objevily fotografie mužů v uniformách, jak kráčejí spolu s demonstranty ulicemi Jerevanu. Podle rozhlasové stanice Azatutjun (arménská redakce Rádia Svoboda) se k protestujícím začala přidávat armáda. Všichni společně trvali na tom, že budou demonstrovat až do doby, dokud premiér Sargsjan neodstoupí. Asi dvacítku vojáků vedl plukovník, který v rukách třímal arménskou vlajku. „Jsme se svým lidem,“řekl novinářům. Ministerstvo obrany ihned slíbilo tvrdé potrestání vojá- ků – šlo o příslušníky mírové brigády arménských ozbrojených sil. Arménský ministr obrany Vigen Sarkisjan dokonce připustil, že armáda by se mohla do sporu zapojit na straně zákonné vlády, pokud by byl vyhlášen výjimečný stav. „Přeji si, aby k tomu nedošlo,“prohlásil ministr. Za pár hodin arménská zákonná vláda přestala existovat.
Nyní čekají politické síly kom- plikované rozhovory, mj. i o předčasných volbách. I když je Arménie ekonomicky zcela závislá na Rusku, v Moskvě se obávají, že by se poslední zakavkazští spojenci mohli pootočit západním směrem a Rusové by v Zakavkazsku definitivně ztratili svůj vliv. Právě opozičník Pašinjan je zastáncem prozápadní orientace, ovšem nechce ani zpřetrhat vztahy s Moskvou. Podle sociologů se stále více Arménů domnívá, že příliš těsné propojení s Ruskem je kvůli jeho mezinárodní izolaci stahuje ke dnu a znemožňuje spolupráci s EU. Na rozdíl od ostatních kavkazských národů ale Arméni chápou, že odříznutí se od Moskvy by pro ně mohlo znamenat obnovení bojů s Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach a těžkou energetickou krizi. Arménie je totiž do značné míry obklíčena ne zrovna spřátelenými zeměmi – kromě Baku má historicky problematické vztahy i s Ankarou. Ekonomika se zmítá v častých krizích, je postižena vysokou nezaměstnaností a zničující emigrací – arménská diaspora čítá asi 11 milionů osob, zatímco v samotné Arménii žije kolem tří milionů obyvatel. I proto část opozice požaduje vyváženější zahraniční politiku, jež by zemi přiblížila k Unii, ale nezpřetrhala vazby s Ruskem.