Sbohem, věku páry

Zemřel poslední člověk, jenž se narodil v 19. století

e o víkendu skonala nejstarší příslušnice druhu Homo sapiens, není senzace. Noviny píší, že Japonka Nabi Tadžimová má přes 160 potomků včetně praprapravnoučat, ale to není unikát. Marocký sultán Ismaíl ibn Šaríf zplodil s dvěma tisíci konkubín 867 přímých potomků. Senzací není ani to, že se dožila 117 let a 260 dnů. To je sice třetí místo na žebříčku ověřených záznamů dlouhověkosti, ale k rekordu Francouzky Jeanne Calmentové (122 let a 164 dnů) ještě pět let schází. Nejstarší pozemšťané přirozenou cestou odcházejí. Jen za rok 2017 zemřely dvě nositelky štafetového titulu nejstarší člověk. U Tadžimové ale stojí za pozornost toto: byla posledním žijícím člověkem narozeným ještě v 19. století. S ní definitivně odešla přímá vzpomínka na věk páry.

Tadžimová se narodila 4. srpna 1900. Vzhledem k tomu, že letopočet nezačíná rokem 0, ale rokem 1, všechna období (dekády, staletí, tisíciletí) končící nulou patří do éry právě končící, ne do té nadcházející. Proto odešla poslední svědkyně 19. věku. Lidí, kteří zažili tři století, je více. Třeba norský badatel Helge Ingstad, jenž objevil zbytky vikinské osady na ostrově Newfoundland a tím definitivně prokázal, že Vikingové byli v Americe, může mít na hrobě krásná data: 1899–2001. Nicméně Tadžimová byla posledním žijícím člověkem, jenž se narodil za vlády páry i britské královny Viktorie. Patřila k hrstce lidí, kteří zažili konec první světové války v dospělém věku. Bylo jí 18 let a teoreticky mohla potkat ty čs. legionáře, kteří se ze Sibiře vraceli přes Japonsko.

Leč úvahy podobného typu můžeme namířit i do budoucna. Potkáte-li nyní na ulici ženu s kočárkem, je již slušná pravděpodobnost, že se to dítě dožije 22. století. U nás k této očekávané délce života celonárodně teprve spějeme, ale v Japonsku je už realitou v průměru. Nyní narozený Japonec statisticky vzato zemře v roce 2101. Pro Japonce i pro nás z toho mimo jiné plyne, že společenské, klimatické, bezpečnostní či migrační výhledy do roku 2100 mají svůj smysl. Zbyněk Petráček