Nebe ovládnou létající velryby

Vzducholodě se vracejí na oblohu a vyhlížejí světlou budoucnost. Stále se však potýkají s nedůvěrou kvůli tragické havárii Hindenburgu před bezmála 81 lety.

PAŘÍŽ/PRAHA Francouzská vláda investuje do vzducholodí. Před několika týdny se státní investiční banka Bpifrance rozhodla, že poskytne 25 milionů eur mladé francouzské společnosti s názvem Flying Whales (v překladu Létající velryby), která vyvíjí nevyztužené vzducholodi schopné nést až 60tunový náklad. Mělo by jít o největší moderní plavidlo lehčí než vzduch, které má sloužit například při transportu dřeva z těžce přístupných oblastí.

Cílem francouzského start-upu je asi 150 metrů dlouhé plavidlo schopné zvedat těžký náklad bez nutnosti přistání. Vzducholoď by tak měla být přibližně dvakrát delší než je Boeing 747. Létat by pak měla rychlostí kolem sta kilometrů kilometrů v hodině. Prototyp vzdušného plavidla by se měl poprvé vznést k oblakům už v roce 2021, komerčního využití by se pak měl dočkat o rok později.

Číňané mají zájem

Kromě Bpifrance investuje do projektu několik soukromých fondů a své peníze do něj vložila i čínská stání obdoba evropského Airbusu a amerického Boingu, společnost AVIC. Celkem tak francouzský podnik na výrobu vzducholodí získal asi 200 milionů eur.

„V minulosti tu byla už spousta projektů nevyztužených plavidel a s nimi spojených neúspěchů,“řekl v rozhovoru s agenturou Bloomberg zakladatel a šéf společnosti Flying Whales Sebastien Bougon. „Máme slušný základ. Jen samotný trh s těžbou dřeva ospravedlňuje naše investice a podle našich odhadů je riziko nízké.“

Jako možný problém přitom vidí obavy lidí, kteří si vzpomenou na katastrofu německé vzducholodi Hindenburg, kterou zničil v roce 1937 při přistávání v New Jersey požár. Tehdy si katastrofa vyžádala 36 životů.

„Katastrofa Hindenburgu zanechala v lidech hlubokou vzpomínku,“uvedl Bougon. „Leží tak před námi úkol vysvětlit lidem, jak se technologie a nevyztužené vzducholodi od té doby posunuly.“

Podle odhadů šéfa společnosti by měly prodeje asi 150 vzducholodí přinést v průběhu deseti let tržby kolem pěti miliard eur. Plavidla by měla společnost Flying Whales vyrábět v továrnách ve Francii a Číně.

Létající zadek má potíže

Rozhodně nejde o první pokus vrátit obří létající stroje na oblohu. Francouzi vstupují na trh, kde už dnes soupeří několik hráčů, kteří by rádi využili nových technologií a nabídli „zelenější“alternativu letecké přepravy.

Mezi těmi, kdo jsou už dnes rozhodně dále než francouzský start-up, je třeba mezinárodní vojenský letecký dodavatel Lockheed Martin. Ten před dvěma lety představil plavidlo s označením LMH-1 s nosností 20 tun a už má objednávky za 480 milionů dolarů.

Největší vzducholodí současnosti je Airlander 10 britské firmy Hybrid Air Vehicles (HAV). Tu vyvíjela původně společnost Northrop Grumman pro americkou armádu. Sloužit měla pro průzkum v Afghánistánu. Američané ale nakonec od projektu ustoupili a Northrop Grumman tak plavidlo prodala svému dodavateli HAV. Airlander 10, kterému se kvůli jeho neobvyklému tvaru přezdívá „létající zadek“, měří 92 metrů, dosahuje maximální rychlosti 150 kilometrů v hodině a unese až deset tun a 48 lidí.

Plavidlo však zažilo několik reputačních šrámů. Například v roce 2016 hned při druhém zkušebním letu narazil nos vzducholodi do země a došlo k rozsáhlému poškození kokpitu. Loni v listopadu pak došlo k nehodě, kdy se vzducholoď uvolnila kvůli silnému větru z kotviště, automaticky se vypustilo hélium a vzducholoď dosedla na zem. Zranění si odnesli dva lidé.

Zda bude ambiciózní francouzský projekt úspěšnější, se teprve ukáže.