Diesel není zlo. Z měst ale zmizí

Za většinu škodlivin z naftových motorů může nejméně desetina špatně seřízených a odfiltrovaných vozů, odhadují odborníci

PRAHA Diesel není na odpis, jak by se mohlo zdát z verdiktů soudů v Německu, aféry Dieselgate nebo klesajících prodejů. Skutečností ale je, že i z Česka mizí početná malá osobní auta na naftu využívaná na pojížďky po městě. Diesel zůstává – kromě nákladních vozidel a autobusů – doménou osobních aut vyšší třídy a na delší cesty.

Prodeje nových vozů za letošní první tři měsíce oproti stejnému období minulých let ukazují, že podíl osobních aut na naftu rapidně padá. Do března se jich prodalo 21,6 tisíce, což je 32 procent ze všech nově registrovaných „osobáků“a o deset procentních bodů méně než ve stejném období loňska. Diesel jako palivo dál výrazně převládá nad benzinem u značek, jako je Audi, Mercedes, Land Rover, Jaguar nebo Volvo. Naopak odbyt benzinovýchmodelů se zážehovými motory zvýšil náskok před vznětovými například u „lidových“značek Škoda, Kia nebo Hyundai.

Malé diesely na vyhynutí

S naftovou verzí se například loučí Škoda Auto u modelu Fabie. „Malé vozy s naftou do měst jsou na vyhynutí. Evidentně ubývají. Časté starty, akcelerace, jízda na krátkou vzdálenost jsou pro diesel zátěží. Taková je realita,“říká výkonný ředitel Sdružení dovozců automobilů Josef Pokorný.

Petr Vomáčka ze spolku Čistá mobilita a někdejší mluvčí Ústředního automotoklubu (ÚAMK) nedávno s kolegy v testech vyčíslil, že naftový osobní vůz pro městský provoz musí najet o 200 tisíc kilometrů víc než odpovídající auto na benzin, aby se vyrovnaly vyšší náklady dieselu na pořízení, vyšší pojistku a poctivý servis. „Při delších a častých jízdách výhoda nafty zůstává. Ale do města diesel zkrátka nepatří,“konstatuje Vomáčka.

Ekonomika je jedna věc, ale dalším argumentem je ekologie. Z aktuálního počtu všech 5,6 milionu osobních vozů, které jezdí po Česku, je zhruba třetina na naftu. Jejich průměrné stáří 14,5 roku se na rozdíl od západních zemí zvyšuje. Podle některých analýz je zřejmé, že podíl emisí z dieselů zdaleka není malý. Zejména vlivem toho, že majitelé na jejich údržbě výrazně šetří.

Benzin sice také není bez rizik, ale nafta může být pro životní pro- středí a zdraví lidí větší hrozbou. Není přitom tolik podstatné, zda se jedná o nový, nebo starší vůz.

Palivo až na druhém místě

Podle docenta Michala Vojtíška, který se na pražském ČVUT a Technické univerzitě Liberec zabývá emisemi spalovacích motorů, může být menší zátěží pro okolí starší, ale dobře udržovaný vůz než nový, ve kterém má řidič například odmontovaný nebo nefunkční filtr pevných částic či přečipovaný motor ve snaze zvýšit jeho výkon.

„Podle mého názoru kvalita seřízení, údržby a obsluhy má rozhodující vliv na emise motoru a vliv paliva se stává relativně podružný,“říká Vojtíšek.

Kromě oxidů dusíku představu- jí v případě dieselů největší riziko emise mikroskopických pevných částic. Zachytávat je mají filtry, jenže jejich vysoká cena vede k tomu, že mnozí řidiči údržbu nebo výměnu šidí.

Odhadnout, kolik osobních aut na naftu (kamiony mají vzhledem k důslednějším kontrolám a průběžnému servisu emisní problémy často mnohem menší) jezdí s odmontovaným nebo nefunkčním filtrem, je složité a průzkumy se hodně liší.

ÚAMK například v letech 2015 a 2016 udělal průzkum, ze kterého vyplývá, že z testovaného vzorku osobních dieselů mělo problém s filtrem částic až 60 procent. Docent Vojtíšek odhaduje podle dosavadní zkušenosti a ve srovnání s podobným průzkumem v Nizozemsku, kde vyčíslili podíl na pět procent, absenci funkčních filtrů v Česku na deset až 15 procent ze všech osobních aut.

Nekrolog nafty se nechystá

V Česku zatím nehrozí, že by některé radnice po vzoru Německa zakazovaly vjezd osobních dieselových vozů na své území, ale stát i odborníci bijí na poplach. Ministerstvo dopravy posuzuje možnosti, jak motivovat řidiče k obměně starších vozů za ekologičtější, diskutuje se o zavedení silniční daně pro starší vozy, resort životního prostředí připravuje kampaň o nutnosti včasné výměny filtrů karcinogenních pevných částic ze spalování nafty.

„Jak přinutit lidi ke včasné výměně nebo renovaci filtrů a obec- ně také rychlejší obměně starých vozů, je takový horký brambor pro vládu. Ani zpřísněný režim na STK moc nepomohl,“uvedl Jaroslav Liška, jednatel strakonické společnosti AutoGas Centrum.

„Řada dieselů, které mají najeto víc než 300 tisíc kilometrů, představuje doslova ekologickou katastrofu,“říká. I Liška ale připomíná, že nafta má stále význam v dražších a větších vozech, například SUV, která většinou jezdí právě na toto palivo. Ovšem jen v případě, že se o ně majitel stará a nevyužívá je na krátké pojížďky po městě.

Nafta jako palivo v Česku stále dominuje a její spotřeba roste rychleji než benzinu. Ostatně je dlouhodobě také zhruba o korunu na litr levnější. Loni se u nás prodalo 5,6 miliardy litrů nafty a 2,1 miliardy litrů benzinu. V nádržích osobních aut však končí jen malý zlomek nafty; naprostou většinu tankují kamiony a nákladní doprava – domácí i tranzitní.

„Nekrolog nafty ještě psát nebudeme,“hájí diesel expert České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu Václav Loula. Fosilní paliva stále tvoří kolem 75 procent veškeré spotřeby paliv u nás a ještě desítky let je nic z trhu nevytlačí. „V širších souvislostech bude pokračovatmodernizace dieselových motorů, postupná obměna vozového parku. Je třeba připomenout, že moderní dieselové motory podle norem Euro 6 a připravované Euro 7 jsou velice šetrné k životnímu prostředí,“uzavírá Loula. Poznámka k tématu na straně 10