Dvořák, Moravec, Mysliveček

Je příjemné, že v momentální obří produkci nahrávek klasické hudby se neztrácejí tuzemští umělci a vydavatelé.

Dosud nevydané živé nahrávky klavíristy Václava Moravce by mohly být trumfem vydavatelství Supraphon, po Tříkrálovém recitálu se nám nabízí záznamy tří klavírních koncertů, Griegova, Ravelova a Prokofjevova prvního klavírní koncertu. V případě Griega jde o vůbec jedinou nahrávku tohoto jeho koncertu v podání Ivana Moravce, na záznamu z roku 1984 řídí orchestr FOK Miklós Erdélyi. Prokofjevův koncert patří mezi poslední nahrávky Karla Ančerla s Českou filharmonií, předtím než odešel do Kanady. Záznam Ravelova koncertu je s Českou filharmonií a dirigentem Jurijem Simonovem. Živé nahrávky jsou skvělé a člověk dumá, jaké ještě mohou být v archivu Supraphonu či Českého rozhlasu poklady – záznamy Moravcova umění.

REZONANCE

Nahrát Moravské dvojzpěvy Antonína Dvořáka na skladatelovo křídlo značky Bösendorfer z roku 1879 se vlastně nabízelo vždy, na Janáčkův klavír přece existuje dost nahrávek a relativně dlouho. S tímhle nápadem ale jako první přišli klavírista Vojtěch Spurný, mezzosopranistka Markéta Cukrová, sopranistka Simona Šaturová a tenorista Petr Nekoranec. Z nahrávky je cítit nejen pokora či úcta ke skladateli, ale především radost, proto je nutné říci, že to rozhodně není promarněná příležitost. Dvořákovu hudbu můžeme vnímat jako samozřejmě „krásnou“i „autentickou“, co chcete víc? V rámci nahrávání vznikl i televizní pořad.

Třetí novinka není česká ani pokud jde o vydavatele (Accent) a vlastně ani interprety, alemezinárodně obsazené těleso Collegium 1704 musíme považovat za domácí soubor už jen proto, že jej vede Václav Luks. Pražský rodák Josef Mysliveček byl pro Mozarta inspirací při tvorbě houslových koncertů a nejnovější nahrávka Collegia se švýcarskou houslistkou Leilou Schayeghovou to dokazuje velice názorně. Tři houslové koncerty a dvě symfonie na CD disku lze považovat za lákavou myslivečkovskou pozvánku.