Chceme novou dohodu o Íránu
Zda odstoupí Spojené státy od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu, Trump neprozradil. S Macronem chce ale pracovat na nové, širší smlouvě.
WASHINGTON/PRAHA V otázce íránské jaderné dohody by mohli Evropané a Američané brzy najít společnou řeč. Šéf Bílého domu Donald Trump vyjádřil po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem naději v brzkou shodu a i Macron na tiskové konferenci potvrdil, že je Francie odhodlaná pracovat na „nové dohodě“o Íránu. Její součástí by měla být i dosavadní smlouva, označovaná zkratkou JCPOA. „Máme sice v otázce Íránu neshody, ale překonáme je,“věří Macron.
Dohoda by ale podle obou lídrů měla být širší a přispět mimo jiné i k řešení situace v Sýrii. Krátce předtím však Trump mezinárodní smlouvu o omezení íránského jaderného programu, kterou světové mocnosti připravovaly několik let, označil za hroznou. Podle Macrona je naopak dokument významný a je součástí bezpečnostního rámce regionu.
Trump vyslal zároveň do Íránu jasný vzkaz: „Pokud obnoví svůj jaderný program, budou mít větší problémy než kdykoli dříve,“prohlásil. Dosavadní smlouva podle něj neměla vůbec vzniknout: „Viním z ní Kongres, ale i další lidi,“řekl s narážkou na svého předchůdce Baracka Obamu. „Uvidíme, co 12. května udělám,“odmítl prozradit, zda od JCPOA skutečně Spojené státy odstoupí, jak v minulosti několikrát avizoval.
Jednání s Macronem, s nímž si vytvořil poměrně přátelský vztah, si Trump pochvaloval. Dobrá nálada se ostatně nesla během celé vůbec první státní návštěvy během Trumpova mandátu. Americký prezident svého hosta označil za „dokonalého a skvělého“a v legraci mu odstraňoval jedinou chybičku – lupy na rameni.
Podle zdrojů listu The New York Times se skutečně postoje amerických a evropských vyjednavačů v otázce Íránu sbližují. Oba týmy nyní sestavují dvě přílohy původní dohody – jedna z nich by se měla týkat íránského programu výroby balistických raket, dru- há pak íránských destabilizačních akcí na Blízkém východě. Západ například obviňuje Írán z podpory šíitských rebelů v Jemenu, kteří v posledních týdnech několikrát odpálili rakety na Saúdskou Arábii.
Pokud by Teherán nadále testoval rakety dlouhého doletu, čekaly by ho podle návrhu další tvrdé sankce. Vyjednavači nyní diskutují i o tom, jak reagovat na testy raket krátkého či středního doletu. Írán by se dočkal sankcí i v případě, že by blokoval kontroly jaderných inspektorů prováděné v jakýchkoli vojenských zařízeních, nejen těch určených smlouvou.
Americký prezident po jednání s Macronem informoval i o další bezpečnostní hrozbě, Severní Koreji. Tamního diktátora Kim Čong-una označil za „velmi otevřeného a ctihodného“muže. Sejít se s ním plánuje ve druhé polovině května nebo v červnu. Trump se také ohradil proti tomu, že by vůči Kimovi udělal ústupky: „Ani jsme o nich nejednali,“ odpověděl na otázku reportéra agentury Reuters. „Chci, aby se zbavili jaderných zbraní,“řekl.
Trump má raději Francii než EU
Vedle bezpečnostních otázek hovořily obě hlavy států i o vzájemném obchodu. Zatímco Trump prosazuje pod svým volebním heslem „Amerika na prvním místě“protekcionismus, Macron je stoupencem volného obchodu bez bariér. „Obchod s Francií je složitý, protože je tu Evropská unie,“posteskl si Trump, podle něhož má EU nepřijatelné obchodní bariéry. Raději by prý jednal jen s Francií.
On sám ale přitom nedávno uvalil cla na dovoz oceli a hliníku, od nichž jsou zatím evropští výrobci osvobozeni, tato výjimka by však měla v květnu skončit. Evropané doufají, že se s Washingtonem podaří dojednat výjimku trvalou. „Náš obchodní vztah s USA je vyrovnaný,“uvedl včera Macron.