Nikdo z nás není dokonalý. A filmy Miloše Formana jsou toho svědectvím
Poslanec Tomáš Zdechovský se zostra pustil do Romana Jocha pro jeho stať o díle Miloše Formana. Sám se přitom dopustil přešlapu. Předně tím, že mu upírá právo se k dílu slavného režiséra vyjádřit, když není profesionální recenzent. Ostatně on sám také ne. Autora ale uzná jako silnou osobnost českého konzervatismu, s jejímiž názory mnohdy souhlasí. Jako by dobrý, výrazný komentář byl důležitější, když s ním souhlasíme. Přitom právě různost rozkladů k jednomu tématu tříbí naši představivost a vede nás k hlubší reflexi. To také oba pisatelé činí a Zdechovský to trefně ilustruje na příkladu různého ocenění Eiffelovy věže. U nás bychom mohli jmenovat případ Tančícího domu či pověstného blobu.
Úhelným problémem je však v daném sporu otázka po dobru, kráse i spravedlnosti a vztahu k „naší civilizaci“. Roman Joch položil právě otázku: „Proč Forman tolik nenáviděl naši civilizaci?“Zeptal bych se spíše, zda je možno naši civilizaci milovat. A stačí se ohlédnout do minulého století, v němž Miloš Forman měl osobní zkušenost jak s komunisty, tak obzvláště bolestnou s nacisty. A přece nezahořkl, zachoval si nadhled, smysl pro humor a absurditu coby koření našeho života. To, co může někoho provokovat, je právě postoj intelektuála a přitom jakoby lidového pozorovatele („Já, truchlivý bůh“), který vidí do situace, do vztahů i lidí, myslí si svoje a přitom to dokáže sdělit. A my jako diváci jeho filmů v pointě zahlédneme i sami sebe často s přídechem hořkosti. Nikdo z nás není dokonalý ve smyslu spravedlivý, dobrý a krásný. Ani společnost, ani jednotlivec. Kdybych byl křesťan, o jednom jediném bych věděl. Jen není jisté, zda Ježíš byl ideálně krásný, jak si jej malujeme. Kdybych byl katolík a dospěl k dokonalosti, nemusel bych chodit ke zpovědi. A pokud bych byl evangelík, nemusel bych se už ani modlit otčenáš. Pokud bych byl ateista, právě Forman by mne z toho bludu vyléčil. A kdyby točil čítankově, kolorovaně jen o lásce, pravdě, dobru, kráse, spravedlnosti, ušlechtilosti, bylo by jeho dílo nejen nudné – bylo by karikaturou toho všeho. Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce