Bitva o rozpočet EU začíná
Brusel navrhuje více dotovat jih kontinentu
Většina důležitých evropských médií od německého deníku FAZ po Financial Times v uplynulých dnech uveřejnila texty, ze kterých vyplývá, že Evropská komise ve svém návrhu příštího rozpočtového období na léta 2021 až 2027 připravuje plány, jak přesměrovat část peněz z evropských a kohezních fondů z východu na jih Evropy.
Vše nasvědčuje tomu, že jde o řízený únik informací z Evropské komise, která po vypuštění balonku bude zkoumat reakce médií, politiků, vlád, diplomatů apod., zkrátka bude si ohmatávat zpětnou vazbu. Oficiální návrh rozpočtu nebyl zatím vůbec představen. Komisař EU pro rozpočet Günther Oettinger si patrně na základě řízených úniků mapuje situaci. Někteří „insideři“ale tvrdí, že úniky mají rukopis Martina Selmayra, generálního tajemníka komise a muže s pověstí mocného černokněžníka.
Oficiální a neoficiální plán
Německý deník FAZ upozorňuje, že Evropská komise má ve skutečnosti pravomoci přesměrovat část fondů, aniž by tomu dokázala nějaká menší skupina států – jako je třeba V4 – zabránit. To, co je v neoficiálním plánu, se prý také nakonec stane.
Ve FAZ se píše, že Evropská komise prý rozhodně nehodlá oficiálně trestat ty, kteří se neúčastnili přerozdělování uprchlíků ze Sýrie. EK prý hodlá používat jiná měřítka, ale dosáhne stejného efektu.
Autor článku Hendrik Kafsack píše, že první měřítko je dodržování demokratických principů, vlády práva a nezávislé justice a boj proti korupci. Tady se jasně míří na Polsko a Maďarsko, ale spadne sem i Bulharsko a Rumunsko, tedy země, které mají největší problém s korupcí. V souvislosti s tím se samozřejmě podaří přemístit část fondů, které putují ze Západu na Východ, více na linii Sever–Jih.
Komise také – především v důsledku odchodu Británie, která je velkým plátcem – plánuje omezit dotace do zemědělství i strukturální fondy. Z jakýchkoli škrtů má být vyňat program studentské výměny Erasmus. Komise může rozpočet doporučit nebo o něm rozhodnout s tím, že rozhodnu- tí musí schválit kvalifikovanou většinou Evropská rada. Země V4 by tedy mohly být snadno a pohodlně přehlasovány.
Komise chce přerozdělovací politiku kohezních fondů (v současném rozpočtu jde celkem o 350 miliard eur) řídit tím, jak se plní odsouhlasené politické cíle EU, spíše než podle HDP na hlavu. Více do hry se má dostat nezaměstnanost mladých, boj s klimatem, vzdělávání apod. Unie chce také zvýšit vlastní příjmy především z cel a nové daně na umělé hmoty.
Článek z FT potvrzuje zjištění FAZ a dodává ještě několik dalších věcí, například tedy podporu regionů více zatížených migrací resp. větším počtem žadatelů o azyl, což je návrh, který přednesl francouzský prezident a kancléřka Merkelová se k tomu hlásí. Z balíku 350 miliard eur na kohezní fondy získalo Polsko například 77 miliard a Maďarsko 22. Nyní by mělo jít více peněz do Španělska, Itálie a Řecka a dokonce do některých regionů Francie a v případě migrace i do Německa či Švédska.
Komise má také navrhnout – což je ale docela rozumné – větší spoluúčast národních rozpočtů na financování projektů z ev- ropských peněz, což zvýší pocit, že si jednotlivé státy vezmou projekty financované z EU fondů více za své.
Čas pro diplomacii ještě zbývá
Co k těmto uniklým návrhům dodat? Za prvé to berme jako vyjednávací a politickou metodu a taktiku. Máme se vystrašit a být pak rádi, že si vybojujeme alespoň něco. I zde se projevuje nešťastná větší politizace Evropské komise po schválení Lisabonské smlouvy.
Za druhé je dost času na diplomatický um, aktivitu, hledání spojenců apod., vždyť je řeč o rozpočtu, který začne platit až za tři roky. Současná komise, která může po volbách do Evropského parlamentu příští rok skončit, chce ale svůj silný rukopis v základech příštího rozpočtu zanechat.
Ještě nikdy se v historii EU nestalo, že by rozpočtové věci byly v Evropské radě schvalovány tzv. na sílu, tedy nikoli konsenzem. To by skutečně mohlo vést až k rozpadu EU. Koneckonců si lze už teď představit, jaké divadlo brzy spustí kovaní eurofobové (až si toho všimnou).
Česko ani Slovensko nejsou považovány za země, které by měly problém s liberální demokracií, ústavností či vládou práva. Není tedy jasné, proč nás tam někdo tlačí. Myslí snad někdo vážně, že Slovensko někdo strčí do tohoto pytle kvůli vraždě novináře a jeho snoubenky? Na Rumunsko a Bulharsko se v rámci trestání V4 hodí korupce, ale jak se to vysvětlí baltským zemím, které mají přijít o peníze také?
Ukazuje se, jak dobré a užitečné je opět to suché kritérium HDP. Všechna ostatní kritéria jsou pocitová. Třeba nezaměstnanost mladých. To se bude honorovat, že je dobře vysoká, nebo že už se snižuje? Nebo regiony s migranty. Ocení EU úspěšnou integraci, nebo pouhý počet? Proč nepřispívat národům, které trpí depresí nebo vysokou sebevražedností? Přidat nebo ubrat národům optimistickým a veselým?
Nakonec si řekněme, že rozpočet EU činí ročně pouze jedno procento unijního HDP a sám o sobě zázraky nedělá. „Zázrakem“je jednotný trh a to, jak se na něm dokážeme činit. Bez dotací a subvencí.