Eurobudíček

Brusel se dívá správným směrem. Bude to stačit?

Kolik euroúředníků by mohla nahradit umělá inteligence? Nejméně 40 procent. Okamžitě. Odhady samotných zaměstnanců evropských institucí vyznívaly na nedávném bruselském „Digitálním dni“poněkud jízlivě, zvláště pak po slavnostním podpisu deklarace právě o umělých mozcích. V nadsázce byly vysloveny ale jen napůl, podobná čísla se udávají prakticky o všech kancelářských pracích. Když včera přišla Komise s novým plánem, jak dohnat a předehnat odvětví budoucnosti, zamířila tentokrát do černého.

Chytré stroje, které konečně dokážou pracovat za nás, možná zní jako čapkovské sci-fi. Právě v naší ekonomice, kde zoufale chybí lidi, je ale jasně vidět, že na tupou rutinní práci jako vyplňování formulářů je prostě lidí škoda. Na obor skrytý obvykle pod zkratku AI sází největší firmy od Googlu přes IBM až po Amazon. A nejbohatší lidé světa neradi vyhazují miliardy dolarů z okna. Miliardy slibuje i Brusel, a to na podporu evropských univerzit a firem, aby měli šanci v souboji s americkými a čínskými kolegy, kteří mají v umělé inteligenci náskok o celý řád. Aby se EU konečně probudila, vyzvali mimo jiné i profesoři ze slovutných univerzit jako Cambridge, Tübingen či ETH Zürich.

Jenže peníze a politické deklamace opravdu nebudou stačit. Klíčová část včerejšího dokumentu se týká právních předpisů a významně se na ní se svými lidmi podílela naše eurokomisařka Věra Jourová. Jednoduše – pokud nebudeme vědět, kdo je odpovědný za to, že chodce srazí samořiditelné auto, nikdo ho nepojistí, bez pojištění nemůže na silnici, a tím pádem ho ani nevyrobí třeba v Mladé Boleslavi. Jasná pravidla, tedy to, čemu právníci říkají právní jistota, je základ pro jakékoliv úspěšné podnikání; a právě Česko by v tom mělo, a dokonce i mohlo jít příkladem celé EU. Slíbených půl druhé miliardy eur se bude určitě hodit i našim univerzitám, hlavně pražská FEL ČVUT patří v oblasti AI ke světové špičce. S dobrými zákony se už o zbytek postará byznys sám. Jan Klesla